Berlín kritizuje Brusel kvůli uprchlické krizi, prý jedná váhavě
„Váhavost Evropské unie je neúnosná,“ prohlásil německý ministr pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Gerd Müller. S takovým obviněním však Evropská komise nesouhlasí. „Úspěchu můžeme dosáhnout jen tehdy, když bude pracovat společně, ne proti sobě,“
Vysocí němečtí politikové, jako je například vicekancléř Sigmar Gabriel a ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, kritizují nynější situaci, kdy celou tíhu uprchlické krize nese na svých bedrech jen několik členských států unie. Gabriel a Steinmeier proto požadují zavedení závazných kvót podle možností jednotlivých zemí.
Kvóty jsou v Evropě citlivým tématem, mnohé členské státy včetně České republiky či Británie je odmítají a trvají na dobrovolném přijímání běženců. Státům se ale zatím nepodařilo dohodnout, jak si na dobrovolné bázi v následujících dvou letech přerozdělit 60 tisíc migrantů.
Müller také požaduje, aby EU schválila program okamžité pomoci ve výši přes 10 miliard eur, v jehož rámci by v unijních státech na vnějších hranicích bloku vznikla nouzová přijímací centra. Evropská komise k tomu uvedla, že o těchto plánech se již před časem diskutovalo a že v této věci vyvstaly technické a právní problémy.
Dalším problémem, který by Evropské komise měla podle Müllera napravit, je nesoulad v přístupu jednotlivých států k běžencům. „V Německu máme přiměřené humanitární standardy pro ubytování, lékařskou péči, kapesné a další. Mnoho unijních zemí má omezené standardy. Důstojné ubytování musí být k dispozici ve všech unijních státech, ne jen v Německu,“ dodal.
Německo se letos potýká s mimořádnou uprchlickou vlnou. Podle vládní prognózy dorazí letos do země až 800 tisíc běženců, což je čtyřnásobek proti roku 2014. Příliv běženců vyvolává i napětí v německé společnosti. Přibývá případů, kdy se ubytovny pro uprchlíky staly terčem žhářského útoku, ojedinělé nejsou také demonstrace proti přijímání běženců.
Nechuť střední Evropy zemí přijímat uprchlíky je výzvou ideálům Západu
