Boje v Doněcku pokračují. Kyjev nasadil žoldáky z Polska a USA, tvrdí povstalci

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: ctk

Východoukrajinští vzbouřenci podnikli v noci dva nové útoky na doněcké letiště, které ale podle Kyjeva zůstává dál pod kontrolou ukrajinské armády. Podle povstaleckých velitelů obránci letiště odolávají útokům jen díky podpoře žoldnéřů z USA a Polska.

Mluvčí štábu protipovstalecké operace Vladislav Selezňov dnes novinářům řekl, že v areálu letiště armáda provedla rotaci bojových oddílů a posílila obranu klíčových zón. „Letiště je nadále pod kontrolou armádních jednotek. Ranveje, terminály a další objekty odolávají útokům, které jsou lokálního charakteru,“ řekl mluvčí

Podle povstaleckých vůdců odolává letiště jen díky podpoře zahraničních žoldnéřů. Šéf tajné policie samozvané Doněcké lidové republiky Leonid Baranov povstalecké agentuře Novorossija řekl, že cizinců je mezi obránci doněckého letiště „ohromné množství“. Do zajetí prý v minulých dnech padli ozbrojenci z Polska, mnoho bojovníků podle Baranova přišlo na pomoc ukrajinské armádě i z USA.

„Jsou to profesionálové, nejen Američané, mluví se tam mnoha jazyky. Je to potvrzená informace, s jistotou lze říct, že jsou tam žoldnéři, kteří se odmítají vzdát,“ prohlásil Baranov.

Povstalci chtějí o letišti jednat v Minsku

Povstalecký premiér Alexandr Zacharčenko v rozhovoru pro ruský list Vzgljad uvedl, že bitva o doněcké letiště zablokovala jakýkoli další pokrok, který byl založen v takzvaných minských dohodách. Ty na dvou schůzkách 5. a 20. září v běloruské metropoli dojednali zástupci povstalců a Kyjeva. Součástí dohod je kromě zastavení palby výměna zajatců a vytvoření třicetikilometrové nárazníkové zóny.

„Rozpory se jen dál prohlubují. Výměna zajatců a další dohody ale zůstávají v platnosti, nikdo je nevypověděl,“ řekl Zacharčenko. „Na příštím jednání v Minsku je třeba o doněckém letišti hovořit. Kdyby nebylo tohoto problému, jednání by pokročilo rychleji,“ konstatoval.

Noční útok povstalců na doněcké letiště

Vývoj událostí na východě Ukrajiny:
Boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty vypukly na východě Ukrajiny 6. dubna. Od počátku konfliktu zahynulo přes 2200 lidí, z toho více než polovina byli civilisté. Podle OSN žije v oblastech zmítaných boji 3,9 milionu lidí, z domovů boje vyhnaly na 156 tisíc lidí a dalších přes 188 tisíc lidí uteklo do Ruska.
6. dubna - Na východě Ukrajiny vypukly boje mezi proruskými radikály a oficiálními ukrajinskými silami.
7. dubna - Proruští separatisté v Doněcku vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Charkovskou lidovou republiku vyhlásila i skupina proruských aktivistů v Charkově.
28. dubna - Radikálové vyhlásili Luhanskou lidovou republiku.
11. května - V referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost. Kyjev i Západ referenda neuznaly.
12. května - Proruští radikálové vyhlásili na základě referend nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti.
25. května - Prezidentské volby vyhrál podnikatel Petro Porošenko, který získal 54,7 procenta hlasů, a byl tak zvolen již v prvním kole. Úřadu se ujal 7. června.
23. června - V Doněcku se konalo první přímé jednání mezi vzbouřenci a zástupci vlády. Jednání vyústilo v příměří, které ale bylo porušováno.
24. června - Putin navrhl horní komoře parlamentu zrušit právo, jež mu na jaře udělila k nasazení armády na Ukrajině k ochraně ruských krajanů. Parlament tak učinil 25. června.
27. června - Představitelé EU na summitu v Bruselu podepsali ekonomickou část asociační dohody s Ukrajinou.
30. června - Na Ukrajině ve 21:00 SELČ skončilo příměří.
1. července - Ukrajinské jednotky obnovily operace.
5. července - Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, který byl jednou z hlavních bašt povstalců a symbolem jejich boje.
6. července - Ukrajinská armáda převzala kontrolu nad Kramatorskem a Mykolajivkou. Povstalci oznámili, že se stahují do města Doněck.
13. července - V ruském městě Doněck, které leží v Rostovské oblasti, zabil granát vypálený z Ukrajiny jednoho muže a zranil dvě ženy. Moskva pohrozila Kyjevu „nezvratnými následky“.
16. července - EU a USA uvalily na Rusko hospodářské sankce.
17. července - Na východě Ukrajiny se v oblasti kontrolované separatisty zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě, nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci; byl zřejmě sestřelen, z čehož se vzájemně obviňují obě strany.
29. července - Prezident USA Barack Obama oznámil rozšíření sankcí proti Rusku, jež se dotkly energetiky, obchodu se zbraněmi a bank.
30. července - EU rozšířila sankce o tři ruské firmy a osm osob.
31. července - Nizozemští a australští experti a pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) poprvé dorazili na místo pádu malajsijského letadla.
- EU zveřejnila další protiruské sankce, jež dopadly na pět ruských bank, obchod se zbraněmi či dodávky technologií pro ropný průmysl.
7. srpna - Ruská vláda vyhlásila roční embargo na dovoz potravinářských výrobků ze západních zemí.
- Ukrajinská armáda zaútočila na centrum Doněcka.
15. srpna - Rusko a Ukrajina se dohodly o přepravě ruského humanitárního nákladu na východ Ukrajiny.
18. srpna - Desítky obětí si podle ukrajinské armády vyžádal incident na východě Ukrajiny, při němž prý proruští povstalci ostřelovali konvoj s uprchlíky. Rebelové odpovědnost odmítli.
22. srpna - Na Ukrajinu vjel ruský humanitární konvoj a dorazil Luhanska; stalo se tak bez svolení ukrajinských úřadů a bez dohodnutého doprovodu Červeného kříže. Kyjev poté obvinil Moskvu z porušení mezinárodního práva; ta to odmítla s tím, že už jen nehodlala tolerovat ukrajinské zdržování vjezdu konvoje.
25. srpna - Protiofenziva povstalců na jihovýchodě země. Ukrajinská armáda zastavila u Novoazovska (100 km jižně od Doněcku) kolonou obrněnců, která údajně přijela na Ukrajinu z Ruska.
26. srpna - Jednání Putina a Porošenka v Minsku za přítomnosti EU.
27. srpna - Boje u Novoazovska, kde se prý rebelové a ruští vojáci pokoušeli vytvořit novou frontu.
28. srpna - Kyjev potvrdil pád města Novoazovsk i dalších obcí na jihovýchodě Ukrajiny, které prý dobyly kolony ruských vojáků. Porošenko kvůli “vpádu ruských vojsk na Ukrajinu“ zrušil návštěvu Turecka.
5. září - Pár hodin před plánovaným začátkem příměří na Ukrajině zní na východním a severním předměstí přístavu Mariupol znovu dělostřelecká palba.
12. září - EU a USA zavedly nové sankce namířené proti Rusku za jeho podporu ukrajinských separatistů.
19. září - Zástupci Kyjeva a separatistů se v Minsku dohodli na vzniku 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami na východě Ukrajiny, z níž mají být staženy všechny těžké zbraně.