Největší loď na světě má nabídnout místo pro 80 tisíc lidí
- Freedom Ship se po letech znovu vrací jako vize plovoucího města pro desítky tisíc lidí.
- Na palubě má podle autorů nabídnout byty, školy, nemocnici, obchody, parky i podnikání.
- Nejde však o nový nápad. Podobné sliby zaznívaly už před čtvrtstoletím a stavba se nikdy nerozjela.
Na moři už dávno neplují jen nákladní lodě, tankery a výletní kolosy s bazénem na horní palubě. Alespoň v představách architektů, investorů a technologických vizionářů se tam vejdou i celá města. Jedno takové se teď znovu vrací z archivů. Jmenuje se Freedom Ship a jeho autoři o něm nemluví jako o běžné výletní lodi, ale jako o plovoucí metropoli, kde se má bydlet, pracovat, chodit do školy i podnikat.
Aktuální tisková zpráva Freedom Cruise Line International popisuje plavidlo dlouhé zhruba 1,6 kilometru, široké 244 metrů a vysoké třicet pater. Na palubě má být místo pro více než 80 tisíc lidí. Firma tvrdí, že by šlo o největší námořní plavidlo v historii. Při srovnání podle hrubé tonáže by bylo více než čtyřicetkrát větší než Titanic.
Freedom Ship má být příliš velký na to, aby kotvil v klasických přístavech. Podle představ autorů by proto kroužil kolem světa a u vybraných destinací zůstával delší dobu na moři. Spojení s pevninou by zajišťovaly trajekty a menší letadla.
Plovoucí čtvrť místo výletní lodi
Autoři projektu se snaží Freedom Ship odlišit od klasických zaoceánských plaveb. Nemá jít o loď, na kterou člověk nastoupí na týden, obejde bufet, vyfotí západ slunce a vystoupí v dalším přístavu. Podle firemní prezentace má jít o místo pro dlouhodobý život. Rezidenční a komerční prostory by se měly prodávat nebo pronajímat, na palubě by mohli působit podnikatelé, lékaři, učitelé, zaměstnanci služeb i provozovatelé obchodů.
Seznam plánovaného vybavení připomíná katalog městské infrastruktury. Zmiňuje nemocnici včetně lékařského výzkumu, školní systém od základního po středoškolské vzdělávání, obchody, banky, restaurace, lázně, kasina, parky a zábavní prostory. Jinde se objevují také zmínky o sportovním stadionu, muzeích, vodním parku nebo vnitřní dopravě po palubě.
Celý koncept tak stojí někde mezi lodí, realitním projektem a městem, které se nechce vázat na jedno místo. Freedom Ship slibuje život u moře v doslovném smyslu: ne dům s výhledem na oceán, ale adresu, která se spolu s oceánem pohybuje.
Sen starý čtvrt století

Nová vlna zájmu ale neznamená, že by šlo o čerstvý nápad. Freedom Ship se ve světových médiích objevoval už na přelomu tisíciletí. Britský deník The Guardian o něm v květnu 2000 psal jako o prvním plovoucím městě pro 40 tisíc lidí včetně desetitisícového personálu.
Tehdejší plány počítaly s lodí dlouhou zhruba 1,3 kilometru, širokou asi 221 metrů a vysokou přibližně 104 metrů. Na palubě měla být škola, univerzita, letištní dráha, nemocnice, kasino, nákupní centrum a zhruba 80 hektarů otevřeného prostoru. Celý projekt měl podle tehdejších odhadů stát devět miliard dolarů.
Z dnešního pohledu je na starém článku nejzajímavější jeho sebejistota. Stavba měla podle tehdejších vyjádření začít v Hondurasu během 60 až 90 dnů a trvat tři roky. Firma mluvila o rostoucím zájmu o byty na palubě, o dvaceti tisících jednotek s cenami od 150 tisíc dolarů až po desítky milionů. Roger Gooch, který byl tehdy marketingovým viceprezidentem projektu, popisoval Freedom Ship jako místo, kde lidé nebudou jen trávit důchod, ale také provozovat podniky a vzdělávat děti.
Jenže loď nevyplula. Přesněji řečeno, nezačala se ani stavět. Zůstaly po ní vizualizace, články a zvláštní pocit, že něco tak velkolepého se vždy nachází těsně před startem, ale nikdy ne na skluzu v loděnici.
Znovu v médiích, ne v loděnici
Současný návrat Freedom Ship je potřeba číst s rezervou. Tisková zpráva je podobně sebevědomá jako ta před 26 lety, která avizovala brzký začátek výstavby. Samotný web projektu je ale v právním upozornění mnohem střízlivější.
Freedom Ship tam označuje za konceptuální a průzkumnou iniciativu zaměřenou na dlouhodobé studie designu, inženýrství a proveditelnosti. Popisy bydlení, služeb, infrastruktury nebo komunitního života jsou podle disclaimeru ilustrativní a výhledové. Skutečné načasování, rozsah i proveditelnost mají záviset na dalším technickém posouzení, regulaci, financování a dalších faktorech.
Z veřejných zdrojů zatím nejsou známé žádné detaily o termínu zahájení výstavby ani o způsobu financování. Loď se tak po 26 letech znovu objevila v médiích, ale ne v loděnici.
























