Palác se měl podle listu stát terčem kvůli svému symbolickému významu, zatímco sídlo Norské dělnické strany kvůli jejímu údajnému podílu na budování multikulturní společnosti, kterou Breivik nenávidí.
Breivik „při výslechu řekl, že plánoval útoky i na jiné cíle, ale že na 22. července měl jen sídlo vlády a (ostrov) Utöya“, kde se konalo shromáždění mládežnické organizace vládní strany, řekl listu prokurátor Paal-Fredrik Hjort Kraby.
Počet a povahu cílů však odmítl upřesnit. Řekl jen, že jde o „cíle pro teroristu evidentní“ a že „úmysl byl zasáhnout vládu“.
O tom, že jeho klient měl v úmysl podniknout další útoky, hovořil už v pátek Breivikův advokát. Teroristu kromě policejních výslechů čeká i psychiatrické vyšetření, které má určit, zda je Breivik nepříčetný. Podle agentury Reuters se Breivikův advokát zřejmě pokusí právě na údajné duševní poruše postavit obhajobu.
„Obhajoba na základě nepříčetnosti vychází z toho, že (obviněný) nechápe rozsah svého činu nebo si neuvědomuje, že je protizákonný,“ vysvětlil britský soudní psychiatr Seena Fazel. „Pokud si myslíte, že napadnout nějakou osobu je totéž jako ukrojit chleba… mohlo by to být považováno za nepříčetnost,“ uvedl.
Zdůraznil však, že dlouhodobým plánováním činu pachatelé obvykle ukazují, že nepříčetní nebyli. U Breivika svědčí o dlouhé přípravě na útoky jeho zápisky, v nichž mimo jiné uvedl, že si už rok před útokem ukryl zbraně.
Další soudní psychiatr Fin Larkin upozornil, že by obhajoba mohla být postavena i na duševní chorobě. Podle něj je ale jen velmi obtížné, byť ne nemožné, takovou chorobu dlouhodobě předstírat. Psychiatrické vyšetření přitom trvá několik měsíců a odborníci jsou obvykle schopni rozeznat, co je skutečné chování a co vyšetřovaný jen hraje.
