V jednáních o odchodu Británie z Evropské unie stále není na obzoru průlom, nicméně britský premiér Boris Johnson i nejvyšší představitelé EU tvrdí, že dohoda je stále možná. Jednání v Bruselu pokračují a klíčovým bude zřejmě unijní summit, který se uskuteční 17. a 18. října. Po něm hodlá Johnson svolat zvláštní schůzi parlamentu, ať už se podaří s představiteli zbylých 27 členských zemí EU dojednat změny v "rozvodové" dohodě, či nikoli. Pokud se to nepodaří, chtějí odpůrci brexitu premiéra donutit, aby dodržel zákon a požádal o odklad odchodu Británie z evropského bloku. Skotský soud, na který se kvůli tomu obrátili, to ale dnes odmítl premiérovi nařídit a své rozhodnutí odložil na 21. října.
"Samozřejmě, že jsme také jednali o brexitu s našimi přáteli a partnery v Evropské unii a víte, jsem stále opatrně, opatrně optimistický," řekl dnes Johnson. Také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v Evropském parlamentu prohlásil, že dohoda je stále možná a obě strany budou dál jednat. Zároveň ale varoval, že Brusel nehodlá akceptovat "hru na hledání viníka", která podle něj začala v Londýně. "Nikdo nás nebude obviňovat," dodal.
Britský vládní zdroj, kterým je podle řady britských médií i některých politiků Johnsonův poradce Dominic Cummings, na počátku týdne konzervativnímu časopisu The Spectator řekl, že jednání Británie s EU o "rozvodové" dohodě tento týden "pravděpodobně skončí". Později zdroj médiím řekl, že po rozhovoru s německou kancléřkou Angelou Merkelovou dospěl Johnson k názoru, že s pozicí, jakou EU přijala k jeho návrhům na úpravy sporné irské pojistky, je uzavření dohody "v podstatě nemožné".
Podle hlavního vyjednavače EU pro brexit Michela Barniera budou jednání s Británií "velmi těžká". Stanici Sky News ale řekl, že dohoda je "stále možná". V Evropském parlamentu později dodal, že současný návrh Londýna na změny ale nemůže být podkladem pro brexitovou dohodu, neboť unie má k němu několik zásadních výhrad. Aktuální britský návrh na řešení sporu kolem takzvané irské pojistky označila za nedostatečný také zástupkyně Finska, které nyní předsedá Radě EU.
Klíčový pro další vývoj bude summit EU, který v Bruselu začne příští týden ve čtvrtek. Ať už se na něm Johnsonovi podaří dojednat změny v brexitové dohodě, či nikoli, hodlá premiér podle vládního zdroje na sobotu 19. října svolat mimořádnou schůzi britského parlamentu. Na ní by poslanci mohli schvalovat upravený text dohody, nebo hlasovat o nedůvěře vládě. Ve hře je ale i hlasování o brexitu bez dohody nebo o jeho úplném zrušení. Datum 19. října je v zákoně ze září stanoveno jako nejzazší termín pro vyjednání podmínek brexitu. Pokud jich nebude dosaženo, má ministerský předseda podle zákona požádat o odklad brexitu.
Odpůrci brexitu tvrdí, že Johnson hledá možnost, jak zákon obejít. Obrátili se proto na skotský soud s žádostí, aby premiérovi nařídil ducha zákona naplnit. V pondělí soudci takové nařízení vydat odmítli poté, co jim vláda slíbila, že zákon dodrží. Po odvolání dnes totéž učinil i skotský nejvyšší soud, který však konečné rozhodnutí odložil na 21. října, tedy na první pracovní den po vypršení lhůty pro podání žádosti o odklad brexitu. Aktivisté, kteří se na soud obrátili, tento postup uvítali.
Podle britských médií by dokonce skotský soud mohl v případě Johnsonovy nečinnosti o odklad požádat premiérovým jménem sám. Dlouho nevyužitá pravomoc se nazývá "nobile officium" a její využití v takovém případě by bylo bezprecedentní.
Do brexitu, pro který se v červnu 2016 vyslovili britští voliči v referendu, zbývá v jeho nynějším termínu na konci října už jen 22 dní.
