To se částečně potvrzuje, protože do EFSI půjde například 2,7 miliardy eur z fungujícího vědeckého programu Horizont 2020 či 3,3 miliardy z fondu pro propojení Evropy Connecting Europe Facility (CEF).
Šestnáct miliard eur v novém Evropském fondu pro strategické investice (EFSI) bude ve formě záruky od Evropské unie. Zhruba polovinu této částky budou tvořit stávající rozpočtové zdroje, napsala agentura AFP. Evropská investiční banka, kterou vlastní členské státy EU a která má aktiva v objemu zhruba půl bilionu eur, do nového fondu přispěje dalšími pěti miliardami eur.
Juncker ovšem trvá na tom, že nejde jen o „přesouvání peněz“. „Nemáme tiskárnu na peníze. Musíme přitáhnout peníze tak, aby pracovaly pro nás,“ zdůraznil šéf EK. Podle něj je zvolený způsob vhodný i proto, že nebude unii zadlužovat.
Investice prý nejsou podmíněny reformami
„Oceňuji akcent na soukromý kapitál a poskytnutí záruk pro rizikovější tranše,“ uvedl český europoslanec Pavel Telička z liberální parlamentní frakce ALDE. Stejně jako šéfovi frakce Guyi Verhofstadtovi mu ale v návrhu komise chybějí daňové stimuly a způsob, jak čerpání prostředků podmínit přijetím strukturálních reforem.
Socialisté z frakce S&D hlavně uvítali, že nová komise začala s politikou investic. Podle českého europoslance za ČSSD Pavla Poce Juncker provětral „zatuchlé ovzduší po Barrosově etapě utahování opasků a stagnace“, ale bude muset dokázat, že investiční balíček není jen „přemalováním“ peněz ze strukturálních fondů.
„Pro Česko je to odvážný, ale přínosný projekt: přínosný, protože jsou to investice, které přinesou hospodářský růst a nová pracovní místa; odvážný, protože Česko má problémy najít životaschopné projekty i pro kohezní prostředky, kde se nepožaduje žádný zisk,“ uvedl europoslanec Pavel Svoboda z frakce Evropské lidové strany.
České problémy s čerpáním
„Některé země jsou na to připraveny lépe a některé hůře,“ podotkl další z lidoveckých europoslanců Luděk Niedermayer, podle nějž bude mít zřejmě Česko problémy peníze na případné projekty získat, když nedokáže plně využít ani stávající prostředky z evropských fondů, které se navíc nerozdělují za tak přísně nastavených pravidel.
Velmi kritičtí jsou naopak k investičnímu plánu europoslanci z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). „Místo skutečného řešení problému přichází Juncker s typicky levicovým řešením - napumpovat do ekonomiky veřejné peníze. Přesně v tom jeho plán spočívá, i když se skrývá za jakési záruky rizik,“ uvedl český zástupce v této frakci Jan Zahradil.
Peníze by mohly být dostupné někdy během první poloviny roku 2015. Prioritu by měly mít projekty týkající se mezinárodní dopravy, energetiky a datových sítí, malých firem a podniků, které zaměstnávají mladé lidi, napsala agentura Reuters.
Přes milion nových míst
Evropští činitelé odhadují, že 21 miliard eur ve fondu EFSI umožní Evropské investiční bance a její dceřiné společnosti, Evropskému investičnímu fondu (EIF), zvýšit objem finančních prostředků do projektů během tří let až třikrát, tedy o 63 miliard eur. To by prý obratem mohlo přinést až pětkrát víc prostředků od jiných investorů.
Komise ve výpočtech pracuje s „multiplikátorem“, tedy násobitelem počáteční částky 21 miliard eur. Tento koeficient má hodnotu 15, což dá ve výsledku sumu 315 miliard eur. Činitelé tvrdí, že tento multiplikátor je realistický, a poukazují na údaje z minulých případů zvyšování kapitálu, kde EIB pracovala s hodnotou 18.
Komise odhaduje, že investiční plán by v příštích třech letech mohl vytvořit milion až 1,3 milionu nových pracovních míst.
