Brusel začal v září 2012 vyšetřovat Gazprom kvůli podezření, že firma ve střední a východní Evropě zneužívá svého dominantního postavení. Vyšetřování podle dřívějších údajů zahrnovalo Českou republiku, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko.
Podle informací komise z doby zahájení vyšetřování padlo na Gazprom podezření, že brání zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi střední a východní Evropy a snaží se některým z nich překazit plány na rozšíření zdrojů dodávek. Ruský podnik se rovněž dostal do podezření, že účtuje některým zemím nepřiměřeně vysoké ceny.
Gazpromu hrozí pokuta až do deseti procent globálních tržeb
Eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová letos v únoru uvedla, že je připravena vznést oficiální obvinění vůči Gazpromu v „relativně krátké“ době. Pokud komise dojde k závěru, že některá firma antimonopolní pravidla skutečně porušuje, může ji potrestat pokutou až do deseti procent jejích globálních tržeb.
Zdroj obeznámený se situací v Gazpromu podle listu The Wall Street Journal tvrdí, že ruská firma minulý týden Evropské komisi signalizovala ochotu dohodnout se na urovnání sporu. Předchozí rozhovory o urovnání loni zkrachovaly, když Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.