Carnajev sice dostal trest smrti, na popravu ale může čekat desítky let | E15.cz

Carnajev sice dostal trest smrti, na popravu ale může čekat desítky let

Džochar Carnajev
Džochar Carnajev
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Džochara Carnajeva sice v pátek porota odsoudila k trestu smrti za podíl na atentátu na bostonský maraton v dubnu 2013, avšak může trvat desetiletí, než dojde k popravě, pokud vůbec, upozorňují média i experti. Bombový útok, připravený Džocharem a jeho starším bratrem Tamerlanem, později zabitým v přestřelce s policisty, si v davu u cílové rovinky běhu vyžádal tři mrtvé a více než 260 raněných.

Zdlouhavý odvolací proces, faktické moratorium na vykonávání poprav na federální úrovni a klesající podpora pro hrdelní trest mezi Američany napovídají, že Carnajevovo usmrcení injekcí ani zdaleka není jisté, shodují se odborníci. Rozsudek tak může být „čistě symbolický“, poznamenala agentura Reuters.

„Každým rokem bude pravoděpodobnost provedení popravy klesat,“ uvedla profesorka Deborah Dennová z newyorské Fordhamské univerzity.

Odpůrci trestu smrti nedodali argumenty

V Carnajevově případu nicméně chybí řada argumentů, obvykle používaných odpůrci trestu smrti, jako bývá nedostatečná obhajoba, anebo popírání viny. V týmu Carnajevových obhájců byla i jedna z nejuznávanějších odbornic na trest smrti Judy Clarkeová, která se ani nepokusila přesvědčovat soud o nevině svého klienta.

Absence této kritiky, jakož i čirá hrůza ze spáchaného zločinu by podle profesora Douglase Bermana z Ohijské státní univerzity mohly udělat z Carnajevovy kauzy „perfektní test“ pro budoucnost nejvyššího trestu ve Spojených státech. „Vidím to půl na půl. Mohl by to být případ, který mají lidé na mysli, když říkají, že trest smrti by měl být vyhrazen nejhorším z nejhorších,“ řekl.

Soud se sice konal v americkém státě Massachusetts, kde byl trest smrti před více než 30 lety zrušen, ale mladý muslim čečenského původu byl souzen podle federálních zákonů, které hrdelní trest připouštějí. Popraven však v Massachusetts být nemůže. Předpokládá se, že bude přepraven do federální věznice Terre Haute ve státu Indiana, kde by měl jako 62. vězeň v oddělení smrti čekat na popravu, a to nejspíš hodně dlouho; jako 21letý zde bude nejmladším vězněm.

Krajně vzácné tresty

Odsouzení k trestu smrti na federální úrovni jsou „krajně vzácná“ a odsouzení k nejvyššímu trestu „neznamená, že poprava bude vykonána v blízké budoucnosti“ vzhledem k odvolacím procedurám, které zaberou dlouhá léta, řekl agentuře AFP Robert Dunham, ředitel nevládního střediska DPIC monitorujícího popravy.

V Terre Haute byli od roku 2001 popraveni tři vězni. Nejznámější byl Timothy McVeigh, který byl popraven smrtící injekcí 11. června 2001 ve věku 33 let za atentát v Oklahoma City z roku 1995 se 168 oběťmi na životech. O osm dnů později následoval Juan Garza, odsouzený za zavraždění tří lidí při pašování drog. Bývalý veterán války v Perském zálivu Louis Jones, byl popraven 18. března 2003 za znásilnění a vraždu jedné vojačky v Texasu.

Za stejnou dobu bylo ve vězenicích amerických států popraveno 722 vězňů. Další tři tisícovky odsouzenců na trest smrti čekají.

Čím popravovat?

Použití smrtících injekcí se nicméně stalo kontroverzní záležitostí od nepovedené popravy usvědčeného vraha Claytona Locketta v dubnu 2004 ve státě Oklahoma. Nejvyšší soud USA nyní zvažuje ústavnost tří látek používaných ve smrtící injekci v Oklahomě. Několik dalších států, používající podobné metody, pozdrželo provedení poprav do rozhodnutí soudu. Mezitím prezident Barack Obama nařídil vládě přezkoumat použití smrtící injekce, jakož i upozornil na „důležité otázky“, zda se trest smrti uplatňuje spravedlivě.

Profesor Frank Zimring z Kalifornské univerzity si myslí, že nízký počet poprav na federální úrovni v USA - od roku 1988 jen tři ze 74 odsouzenců byli popraveni - odráží nejen složitý a dlouhý odvolací proces, ale i rostoucí nechuť k provádění poprav.

Někteří odborníci se domnívají, že přístup Obamovy administrativy ukazuje, že vládu více zajímá „symbolické vítězství“ v podobě verdiktu s trestem smrti, než jeho uskutečnění. „Je mnoho známek toho, že Američané chtějí tresty smrti, ale nikoli popravy,“ soudí profesor Austin Sarat.

Základní fakta o případu:
- 15. dubna 2013 asi ve 20:50 SELČ explodovaly v cíli mezinárodního maratonu v americkém Bostonu dvě amatérsky vyrobené bomby ukryté v černých pytlích zhruba 100 metrů od sebe; stalo se tak zhruba dvě hodiny poté, co cílovou páskou proběhl vítěz. Nálože tvořily tlakové hrnce obsahující velké množství kuličkových ložisek, která měla zasáhnout co nejvíce lidí.
- V důsledku explozí zemřeli tři lidé včetně osmiletého chlapce a 264 osob bylo zraněno, z toho 17 lidí bylo v kritickém stavu.
- Maratonu se zúčastnilo na 27 tisíc lidí a dalších půl milionu běhu přihlíželo. Nikdo z 13 českých běžců nebyl zraněn.
- Bezprostředně po explozích bylo kvůli možnému riziku dalších výbuchů evakuováno několik budov včetně školy a hotelu. V oblasti nad místem explozí vyhlásil úřad regulující dopravní lety dočasný zákaz letů.
- Kvůli explozím zrušila bostonská radnice některé plánované zábavní či sportovní podniky. Neuskutečnilo se například utkání severoamerické NHL mezi týmy Boston Bruins a Ottawa Senators, svůj koncert zrušil bostonský symfonický orchestr. Prvním velkým závodem od maratonu v Bostonu byl Londýnský maraton, který se uskutečnil 21. dubna 2013 za přísných bezpečnostních opatření.
- Americký prezident Barack Obama označil útok za teroristický čin a americká FBI pár dní po tragédii zveřejnila fotografie dvou mužů podezřelých z atentátu a požádala veřejnost o pomoc s jejich identifikací.
- Při honičce na bostonském předměstí 19. dubna 2013 zastřelili policisté jednoho z údajných pachatelů útoků, druhý byl na útěku. Jednalo se o bratry čečenského původu Džochara a Tamerlana Carnajevovy, kteří v USA žili několik let. Mrtvým byl šestadvacetiletý Tamerlan. Podezřelí na útěku také zabili člena ostrahy Massachusettského technického institutu (MIT) v Cambridge. O den později byl Džochar Carnajev policisty dopaden, když se skrýval v lodi na dvoře jednoho z domů na bostonském předměstí Watertown a ve vážném zdravotním stavu byl převezen do nemocnice.
- Carnajev byl na nemocničním lůžku obviněn z použití zbraně hromadného ničení a zlovolného ničení majetku s následkem zabití. Prohlásil, že se necítí být vinen a podle amerického vládního zdroje řekl, že útok byl pomstou za americkou invazi do Afghánistánu a Iráku. Spolu s bratrem prý plánoval také útok na newyorské Time Square.
- Soudní proces s Carnajevem začal formálně letos 5. ledna výběrem poroty. Počátkem dubna shledala dvanáctičlenná porota Džochara vinným ve všech 30 bodech obžaloby ze spoluúčasti na pumovém útoku, stejní porotci poté začali zvažovat, zda mu udělí trest smrti. Žalobci tvrdili, že byl Džochar v přípravě a provedení atentátu rovnocenným partnerem svému bratrovi, a proto si nic než nejvyšší trest nezaslouží. Obhajoba požádala o doživotní trest s odůvodněním, že Džochar byl pod vlivem o šest let staršího sourozence, hlavního strůjce útoků.
- Obvinění čelí také čtyři známí bratrů Carnajevových. Američana Robela Phillipose uznal soud v Bostonu v říjnu 2014 vinným z maření vyšetřování. Phillipos lhal vyšetřovatelům FBI při výslechu, za což mu údajně hrozí až 16 let vězení. Dalšími obviněnými jsou Kazach Dias Kadyrbajev spolu se svým krajanem Azamatem Tažajakovem, kteří odnesli z Džocharova pokoje na kolejích batoh s pyrotechnikou a notebook. Posledním je Chajrulložon Matanov z Kyrgyzstánu, který podle obžaloby smazal ze svého počítače soubory potřebné k vyšetřování a rovněž lhal policistům.
Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.