Čína se zapojila do barmské krize, představila své řešení migrace Rohingů

Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše

Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše Zdroj: Reuters

Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše
Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše
Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše
Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše
Prchající Rohingové na cestě do Bangladéše
23
Fotogalerie

Čína, která je nejbližším spojencem Barmy a největším investorem v této zemi, předložila třífázový plán řešení barmské uprchlické krize. Z barmského Arakanského státu uteklo do sousedního Bangladéše od konce srpna 620 tisíc příslušníků menšinového muslimského etnika Rohingů. V Barmě jednají ministři zahraničí a další představitelé asijských a evropských zemí.

Čína uvedla, že barmské a bangladéšské vedení její plán schválilo. V první fázi má být nastoleno "příměří" v Arakanském státě - kde barmská armáda po srpnových povstaleckých útocích na bezpečnostní stanoviště zahájila proti Rohingům rozsáhlé tažení - a zastaveno vysídlování místní populace. Následně se musí Barma a Bangladéš dohodnout na návratu běženců, třetím krokem je pak dlouhodobé řešení založené na odstranění chudoby v oblasti Arakanského státu.

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij ve svém dnešním projevu před asijskými a evropskými činiteli prohlásila, že svět čelí nestabilitě a konfliktům částečně kvůli nelegální migraci, která šíří terorismus. Nositelka Nobelovy ceny za mír je v poslední době kritizována, že se dostatečně nesnaží zastavit násilné vyhánění Rohingů, kteří jsou v Barmě považováni za nelegální přistěhovalce.

Su Ťij jejich exodus konkrétně nezmínila, její řeč ale podle agentury Reuters odrážela názory mnoha obyvatel převážně buddhistické Barmy, kteří Rohingy vnímají jako nelegální imigranty a kteří tuto menšinu obviňují z teroristických činů.

Cílem rozhovorů v barmské metropoli Neipyijtu je posílení politické a hospodářské spolupráce, nad jednáním ale visí stín stávající barmské uprchlické krize. Šéfové diplomacie Německa a Švédska se před dnešním začátkem rozhovorů připojili k šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové a navštívili jeden z přeplněných uprchlických táborů v Bangladéši.

Ústava Su Ťij znemožňuje stát se barmskou prezidentkou a politička není velitelkou armády, takže neřídí vojenské operace v Arakanském státě. Její slova, která naznačují podporu tomuto brutálnímu armádnímu tažení, ale poškodily pověst někdejší vězněné barmské disidentky ve světě. Barmská armáda je obviňována, že se při tažení proti Rohingům dopouští mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.

Mogheriniová uvedla, že se snaží Su Ťij přesvědčit, aby přijala doporučení expertní komise k nastolení stability v Arakanském státě. Komise, v jejímž čele stojí někdejší generální tajemník OSN Kofi Annan, Barmu mimo jiné vyzývá, aby již udělila Rohingům občanství a zajistila jim další práva, která jim upírá.

"Je nutné zastavit násilí, proud uprchlíků, zajistit přístup humanitárních organizací do Arakanského státu a bezpečný a trvale udržitelný návrat běženců do jejich domovů," řekla Mogheriniová.

Evropské země jsou připraveny pomoci s tímto procesem, podotkla Mogheriniová. Agentura AP  uvedla, že Barma má v úmyslu většinu rohingských navrátilců umístit do nových "modelových vesnic", místo aby jim umožnila návrat na území, které předtím obývali. OSN tuto myšlenku již dříve kritizovala jako snahu vytvořit pro Rohingy de facto trvalé tábory.