Čínská sonda přistála na odvrácené straně Měsíce. Má přinést první vzorky kamenů

Čínskou sondu do kosmu vynesla před měsícem raketa Dlouhý pochod 5

Čínskou sondu do kosmu vynesla před měsícem raketa Dlouhý pochod 5 Zdroj: Profimedia.cz

Na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda vyslaná na začátku května s cílem odebrat vzorky hornin, oznámila čínská vesmírná agentura. Přistávací modul mise Čchang-e 6 podle ní dosedl podle plánu v oblasti South Pole-Aitken dnes ráno pekingského času (kolem půlnoci SELČ). Agentura uvádí, že mise přinese vědcům první vzorky kamenů a půdy z odvrácené strany Měsíce.

Úspěšné přistání posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce, napsala agentura Reuters. Několik zemí včetně Spojených států doufá, že budou schopné v nejbližší dekádě využít tamních minerálů na podporu dlouhodobých misí s astronauty a lunárních základen.

Pro Čínu jde o druhou misi na odvrácené straně Měsíce, kam se zatím žádná jiná země nedostala, píše Reuters. Projekt „přináší mnohé technické inovace, velké riziko a vysokou obtížnost“, uvedla čínská vesmírná agentura.

Z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan vyslala svou sondu 3. května za pomoci rakety Dlouhý pochod 5. O téměř měsíc později zařízení přistálo v oblasti na straně Měsíce, která je trvale odvrácena od Země. Modul pro návrat na Zemi by pak měl přistát v poušti na severu Číny 25. června, píše agentura AP.

Číňané v něm chtějí dopravit z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. Navazují tak na misi Čchang-e 5, která v roce 2020 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramu hornin. Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Může také ukázat rozdíl mezi složením hornin na méně probádané odvrácené straně Měsíce a známější přivrácené straně.

Mise na odvrácenou stranu jsou náročnější, protože vyžadují styčný satelit pro zachování komunikace. Spojení mezi přistávacím modulem Čchang-e 6 a řídícím střediskem na Zemi zajišťuje satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Na povrchu bude čínská sonda odebírat vzorky za pomoci mechanického ramene a vrtáku, horniny pak poputují zpět na Zemi v modulu, který aktuálně obíhá kolem Měsíce.

Probíhající mise je dalším čínským krokem v rámci přípravy letu, jenž by dopravil na Měsíc lidskou posádku. Tohoto milníku, který mají zatím na kontě jen Spojené státy, chce Peking dosáhnout do roku 2030. Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang v dubnu uvedl, že na tento účel jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti a také již začal výběr posádky.