Že Řecko bude muset opustit eurozónu si myslí také Trevor Williams, hlavní ekonom britské banky Lloyds. „Pravděpodobnost exitu Řecka z eurozóny v posledních týdnech bezesporu vzrostla,“ dodává Jiří Soustružník z Patrie. Predikce Citibank počítá s řeckým opuštěním společné měny začátkem příštího roku. „Uvažujeme s 1. lednem pokud by mělo jít o administrativní krok,“ vysvětluje Šindel.
Scénář Citibank počítá, že vyspoupení z Řecka bude následováno ostrou devalvací směnného kurzu nové řecké měny a silným dopadem na již zdevastovanou řeckou ekonomiku. Evropská unie (EU) a Mezinárodní měnový fond (MMF) by měli kooperovat ve snaze snížit negativní dopady na Řecko. „To zůstane v EU, nebo vystoupí a opět vstoupí, a získá nízkoúročené půjčky od EU a MMF,“ stojí v ekonomickém výhledu Citibank.
Oslabení nové řecké měny o 60 procent vůči euru bude mít za následek dočasné zvýšení státního dluhu Řecka na 400 procent tamního HDP. Důvodem je právě směnný kurz, současné závazky má Řecko v eurech a s redenominací se nepočítá. „Po roce 2016 počítáme s odpisem mezivládních závazků, kdy by se v roce 2016 měl dluh dostat na 91 procent HDP,“ píší analytici Citibank.
Podle analytiků bude mít výstup Řecka z eurozóny celoevropské následky a bude doprovázen opatřeními hospodářské politiky. Citibank počítá s tím, že Evropská centrální banka sníží základní úrokovou sazbu ze současného jednoho procenta na půl procenta a obnoví nabídku nízkoúročených tříletých půjček na podporu likvidity bankovního sektoru známých jako LTRO.
ECB také obnoví nákupy italských a španělských dluhopisů na sekundárních trzích, aby snížila jejich rostoucí výnosy. Vyloučeny nejsou ani druhé záchranné balíčky pro Portugalsko a Irsko.
