Michl varuje před rychlým přijetím eura. Česko ještě nedozrálo
- Guvernér ČNB Aleš Michl odmítá urychlené přijetí eura, které prosazuje prezident Petr Pavel.
- Česká ekonomika se podle něj eurozóně zatím nepřiblížila natolik, aby byl přechod na společnou měnu bezpečný.
- Centrální banka současně čelí tlaku premiéra Andreje Babiše na snížení úrokových sazeb.
Česko by nemělo spěchat s přijetím eura, protože jeho ekonomika zatím není dostatečně sladěná se zeměmi platícími společnou evropskou měnou. V rozhovoru pro deník Financial Times to uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl. Předčasný vstup do eurozóny by podle něj mohl posílit růst mezd a dalších nákladů a následně zvýšit domácí inflační tlaky.
Michl se tak vymezil proti snaze prezidenta Petra Pavla, který přijetí eura dlouhodobě podporuje. Guvernér zároveň odmítá výzvy premiéra Andreje Babiše ke snížení úrokových sazeb. Centrální banka podle něj musí zůstat nezávislá na obou politických táborech.
Debatu mezi prezidentem a premiérem Michl označil za střet špatně načasovaných myšlenek. Zatímco rychlejší snižování sazeb by podle něj ohrozilo cenovou stabilitu, předčasný vstup do eurozóny by Česko připravil o možnost reagovat na domácí cenový vývoj vlastní měnovou politikou.
Česká ekonomika se od vstupu země do Evropské unie v roce 2004 k západní Evropě výrazně přiblížila. Rozdíly v cenové a mzdové úrovni však podle guvernéra zůstávají příliš velké. Přijetí eura ještě před dokončením hospodářského sbližování by mohlo vést k rychlejšímu růstu mezd a cen.
Michl současně hájí flexibilní kurz koruny, který centrální bance pomáhá tlumit inflaci. Posilování české měny může zlevňovat dovážené zboží, energie nebo suroviny, a omezovat tak růst spotřebitelských cen. Po vstupu do eurozóny by Česko o tento nástroj přišlo a jeho měnovou politiku by určovala Evropská centrální banka podle situace v celém měnovém bloku.
Prezident Pavel naopak tvrdí, že česká ekonomika je už nyní s eurozónou natolik propojená, že by země měla získat možnost podílet se na rozhodování o společné měně. České exportní podniky podle něj ve velké míře obchodují v eurech, Praha ale nemá na měnovou politiku Evropské centrální banky žádný vliv.
„Samotný fakt, že je naše ekonomika výrazně propojená s eurozónou, by nás měl vést k závěru, že je lepší sedět u stolu, kde se rozhoduje,“ uvedl Pavel v červnu na konferenci věnované evropské měně.
Michl však prezidentovu iniciativu hodnotí kriticky. Debata o euru podle něj v poslední době nepřinesla konstruktivní diskusi, ale především politický hluk. K přijetí společné měny by navíc nestačil souhlas prezidenta. Rozhodnutí by musela přijmout vláda a změna by si pravděpodobně vyžádala také schválení příslušných zákonů v parlamentu.
Česko se k přijetí eura zavázalo při vstupu do Evropské unie, nemá ale stanovený konkrétní termín. Před vstupem do eurozóny musí země splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Ta se týkají mimo jiné inflace, stavu veřejných financí, úrokových sazeb a stability kurzu vůči euru.
Eurozóna se mezitím dále rozšiřuje. Letos v lednu přijalo společnou měnu Bulharsko a vstup plánují i další země střední a východní Evropy. Michl však odmítá, že by rozšiřování měnové unie mělo vytvářet tlak také na Česko. Vlastní měna podle něj zůstává užitečným nástrojem hospodářské politiky.
Spor o euro se odehrává souběžně s tlakem vlády na nižší úrokové sazby. Babiš tvrdí, že levnější úvěry by pomohly ekonomickému růstu a investicím. Michl ale upozorňuje, že inflace sice zůstává v blízkosti dvouprocentního cíle, její vnitřní tlaky však nepolevují.
ČNB proto v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Šlo o první zvýšení sazeb po čtyřech letech. Bankovní rada reagovala zejména na rychlý růst mezd a zvýšenou jádrovou inflaci, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií.
Jádrová inflace se podle centrální banky drží těsně pod třemi procenty a nevykazuje sestupnou tendenci. Snížení úrokových sazeb by za těchto podmínek podle Michla mohlo obnovit výraznější růst cen.
Guvernér připustil, že jeho současný střet s Babišem je do jisté míry paradoxní. V minulosti totiž působil jako jeho ekonomický poradce v době, kdy byl Babiš ministrem financí. Nyní ale zdůrazňuje, že ČNB musí rozhodovat nezávisle na požadavcích vlády i prezidenta.
„Centrální banka musí zůstat nezávislá na obou stranách,“ uvedl Michl. Podle něj by neměla ustoupit ani tlaku na levnější peníze, ani politické snaze uspíšit vstup Česka do eurozóny.
