Další teorie: za krizi nemůže rozhazovačnost, ale zavedení eura | E15.cz

Další teorie: za krizi nemůže rozhazovačnost, ale zavedení eura

ilustrační foto
ilustrační foto
• 
ZDROJ: profimedia.cz, kolaz E15

vrb, ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Časté obviňování periferních zemí eurozóny z toho, že zavinily dluhovou krizi svou nezodpovědnou rozhazovačností a hromaděním dluhů, se podle amerického ekonoma Kashe Mansoriho nezakládá na pravdě. Za současnými problémy Mansori vidí systémové faktory – konkrétně samotné zavedení eura a z toho vyplývající následný ohromný příliv kapitálu do periferních ekonomik. Krizi pak spustilo náhlé zastavení toků peněz po globální finanční krizi v letech 2008 až 2009.

Mansori ve své analýze odmítl rozšířený názor, podle něhož byla dluhová krize vyvolaná tím, že vlády postižených zemí utrácely nad své poměry. To je přitom oficiální postoj, který se odráží v podmínkách naordinovaných Řecku, Irsku a Portugalsku mezinárodními věřiteli.

Krize je podle ekonoma naopak výsledkem sil a rozhodnutí, které stály mimo kontrolu vlád periferních zemí - zejména náhlého a prudkého přílivu kapitálu po zavedení eura v podobě úvěrů či nákupů státních dluhopisů.

Mansori to dokládá srovnáním rozpočtových a platebních bilancí evropských zemí. Všechny periferní krizové země měly v letech 2000-2007 nejvyšší deficity běžného účtu platební bilance a u všech je také patrný prudký růst těchto schodků od konce 90. let, kdy přijímaly euro. (Platební bilance zahrnuje export a import služeb a zboží, příchozí i odchozí zahraniční investice a přesuny finančních prostředků.) Jejich rozpočtové schodky v té době žádný vyhraněný směr neměly.

„Kapitálová bonanza“, jak ekonomové prudký růst přílivu kapitálu označují, byla podle Mansoriho přímým důsledkem zavedení eura, po němž mohli investoři z jádra eurozóny snadněji investovat do periférie bloku. Problémem však bylo zastavení a zvrat těchto toků po globální finanční krizi let 2008-09, konstatoval Mansori.

Příliv kapitálu se na zvýšení spotřeby neprojevil

Podle Mansoriho také není pravda, že by periferní země jako Řecko využily mohutného přílivu kapitálu ke zvýšení vládní a soukromé spotřeby. Podíl spotřeby na domácích nákupech zde ve sledovaném období naopak klesal, zatímco podíl kapitálových investic rostl.

Mansori stejně tak nevidí problém ani v tom, že by v krizových zemích byla nadprůměrná inflace nebo se tam snižovala konkurenceschopnost kvůli neefektivnímu trhu práce. Problém je podle něj v „systémově nevyhnutelném zhodnocení směnného kurzu“.

„Je nutné uznat, že jakmile tyto země přijaly euro, uvedlo to do pohybu mocné síly, v jejichž důsledku byla finanční krize pravděpodobnější a zřejmě i nevyhnutelná, bez ohledu na to co vlády periferních zemí dělaly,“ uvedl Mansori. „Nezodpovědné chování periferních zemí ke krizi eurozóny nevedlo, vedla k ní sama jednotná měna,“ uzavřel.

Vývoj zadlužení Řecka vůči HDP

Vývoj zadlužení Řecka vůči HDP Autor: indexmundi.com
Zdroj: indexmundi.com

Krugman: Trvání na vyrovnaných rozpočtech povede k recesi v celé Evropě

Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman, který na analýzu Mansoriho odkázal na svém blogu, k tomu dodal, že země eurozóny nemají po zbavení se vlastních měn žádný nástroj, který by mohl jejich platební bilance ovlivnit. Za jedinou možnost, jak krizi řešit označil „expanzivnější fiskální a měnovou politiku silnějších evropských ekonomik“, tak aby to okrajovým zemím vytvořilo lepší prostředí pro export do Německa a dalších zemí jádra měnové unie.

Krugmanovi je jasné, že Německo od plánu snižování rozpočtového deficitu neustoupí, a věští tak katastrofu v podobě návratu celé Evropy do recese. Kromě Berlína ostře kritizuje německou politiku úspor a protiinflační tažení Evropské centrální banky, která po recesi už dvakrát zvýšila své úrokové sazby.

Krugman namísto poukazování na hyperinflaci v Německu 20. let upozornil na srovnání dnešní situace s politikou německého kancléře Heinricha Brüninga v letech 1930-32. Jeho trvání na vyrovnaném rozpočtu a deflačním zlatém standardu vedlo ke zhoršení hospodářské krize se známými neblahými důsledky pro politiku.

Čtete rádi E15.cz? Dejte nám hlas ve finále ankety českého internetu

v kategorii zpravodajství.

Autor: vrb, ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video