Dánové v referendu asi odmítli bližší justiční spolupráci s EU

Kodaň, Dánsko

Kodaň, Dánsko Zdroj: CC BY-SA 2.0: Dennis Jarvis via Flickr

Dánové dnes v referendu zjevně odmítli dát parlamentu pravomoc přijmout některé body policejní a justiční politiky Evropské unie, v nichž má země výjimku. V referendu, které bylo vnímáno jako výraz ochoty Dánů více začlenit svou zemi do EU, odmítlo vládní návrhy zhruba 53 procent občanů. Vyplývá to ze dvou odhadů, které vznikly na základě dotazování hlasujících při odchodu z volebních místností.

Krátce po uzavření volebních místností ve 20:00 SEČ televizní stanice TV2 zveřejnila odhad, podle něhož těsnější policejní spolupráci Dánska s Evropou odmítlo 52,8 procenta hlasujících. Podle televizní stanice DR to bylo dokonce 53,3 procenta. Účast voličů při referendu byla kolem 70 procent. Na základě předchozích průzkumů veřejného mínění se všeobecně předpokládalo, že výsledky budou těsné.

Vláda vedená předsedou Liberální strany Venstre Larsem Lökkem Rasmussenem společně s hlavním opozičním uskupením Sociálnědemokratickou stranou chtějí, aby Dánsko přijalo 22 unijních směrnic a nařízení z oblasti práva a vnitřních věcí, aby země mohla pokračovat ve spolupráci s Evropským policejním úřadem (Europol) i po reformě této agentury EU. Zmíněné směrnice se týkají například obchodu s lidmi, dětské pornografie, vymáhání dluhů či útoků hackerů.

Odpůrci, mezi nimiž je populistická Dánská lidová strana, ale namítají, že pokračování spolupráce s Europolem je možné i bez uvedených změn, například uzavřením paralelních dohod.

Kodaň se nemusí podílet na systému přerozdělení migrantů

Vláda zdůraznila, že změny se netýkají dalších 18 bodů legislativy EU spadajících pod unijní politiku v oblasti práva a vnitřních věcí, včetně citlivé otázky přistěhovalectví a azylových zákonů. Kodaň se díky těmto výjimkám kupříkladu nemusí podílet na systému přerozdělení uprchlíků.

Kritici změn ovšem poukazují na to, že jakmile občané schválí právo parlamentu zrušit některé výjimky Dánska týkající se justiční a bezpečnostní politiky EU, další vlády již nebudou žádná referenda o přistupování k dalším směrnicím EU pořádat.

Referendum se koná v době, kdy jsou v Evropě zvýšené bezpečnostní obavy v souvislosti s nedávnými útoky teroristů napojených na takzvaný Islámský stát (IS). Teroristé v listopadu v Paříži zabili 130 lidí.

Cameron pozorně sleduje

Dánské referendum pozorně sleduje britská vláda, jejíž předseda David Cameron se chce pokusit vyjednat s evropskými partnery pro Británii nové podmínky jejího členství v EU a následně uspořádat do konce roku 2017 referendum o dalším členství své země v unii. Cameron sám je zastáncem setrvání Británie v Evropské unii v případě, že budou přijaty reformy.

Dánsko vstoupilo do tehdejšího Evropského hospodářského společenství (EHS) - předchůdce EU - v roce 1973 a jeho výjimky byly dojednány v roce 1992 a stvrzeny dánským referendem následující rok. V referendu v roce 2000 Dánové jasně odmítli společnou evropskou měnu euro. Krajně pravicová Dánská lidová strana nyní prohlašuje, že by chtěla následovat britského příkladu vyjednání nových podmínek členství a referenda o setrvání země v unii, pokud Cameron se svými plány uspěje.