Náměstkové švédské a finské vlády v Ankaře jednali o výhradách Turecka proti chystanému vstupu těchto dvou zemí do Severoatlantické aliance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přitom minulý týden oběma státům vzkázal, ať se jejich diplomaté ani neobtěžují jezdit, že jejich vstup do NATO nepodpoří. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová podle agentury AP označila jednání delegace své a finské vlády s tureckou stranou za konstruktivní dialog a uvedla, že se snaží vyřešit „problémy a nedorozumění“ ve vztahu s Ankarou.
Turecko podle deníku Hürriyet dnes opět vyzvalo obě severské země, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG. „Velmi jasně jsme uvedli, že pokud v jistém časovém obzoru nevyvolají turecké bezpečnostní obavy konkrétní kroky, tak proces (rozšíření NATO) nepostoupí,“ uvedl mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin. Podle něj zástupci skandinávských zemí projevili „pozitivní přístup“ k tureckému požadavku na zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka. Embargo obě severoevropské země přijaly v roce 2019 kvůli turecké intervenci na severu Sýrie, kde se Ankara snaží omezit vliv Kurdů u svých hranic. Restrikce na export zbraní přijaly i další země NATO, které je ale posléze zrušily. Jednání podle Kalina budou pokračovat, až Ankara dostane odpovědi ze Stockholmu a Helsinek na své požadavky.
PKK, která od 80. let vede na jihovýchodě Turecka ozbrojený boj za autonomii Kurdů, považují za teroristickou i EU či USA. Turecko žádá podle Kalina vydání 28 lidí ze Švédska a 12 osob z Finska, které Ankara označuje za teroristy. Mezi nimi jsou podle opozičních serverů i lidskoprávní aktivisté. Za teroristy označuje turecká vláda i své kritiky, které považuje za příznivce duchovního Fethullaha Gülena, obviňovaného Erdoganem ze snahy svrhnout jeho vládu. Teroristy jsou podle Ankary také členové milicí YPG, které přitom v Sýrii bojovaly s mezinárodní koalicí v čele s USA proti teroristické organizaci Islámský stát.
NATO - jak funguje a pomáhá?
Státní tajemník švédské vlády Oscar Stenström a náměstek finského ministerstva zahraničí Jukka Salovaara dnes jednali s Ankaře s mluvčím tureckého prezidenta a jeho zvláštním poradcem pro zahraniční politiku Ibrahimem Kalinem.
Švédsko a Finsko formálně požádaly o vstup do NATO 18. května v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, která trvá od 24. února. Jejich přijetí musí schválit všechny členské země, Turecko to ale odmítá, pokud Stockholm a Helsinky nesplní jeho požadavky. Podle některých analytiků ale Erdogan tímto hlavně vydírá Spojené státy, aby mu umožnily nákup stíhaček, jež mu USA odmítlo po tureckém nákupu ruského systému protiletadlové obrany v roce 2019. Někteří míní, že Erdogan se takto snaží také získat politické body na domácí scéně před prezidentskými volbami, jež se konají v Turecku příští rok.
Podporu přijetí Švédska a Finska do NATO by mohl vyjádřit summit aliance, který se koná v Madridu 29. a 30. června a jehož se zúčastní i tyto dvě severské země.
