Cílem v prosinci navržené změny je snazší odhalování takzvaných „zahraničních bojovníků“, tedy lidí s unijními pasy, kteří se do Evropy vrací poté, co absolvovali výcvik v teroristických táborech či třeba bojovali v některém krizovém regionu. Podle nedávného vyjádření šéfa Europolu může být takových osob nyní v unii až pět tisíc.
V současnosti totiž nemusí být občané zemí EU při překračování schengenské hranice systematicky prověřováni. O podobě návrhu z dílny Evropské komise tak, jak se na něm dnes shodly členské země, nyní bude nizozemské předsednictví unie vyjednávat s europarlamentem.
Jen dočasné zmírnění
V případě, že by podobné opatření mělo výrazný a „neproporční“ vliv na pozemní, námořní či leteckou dopravu, budou moci země provádět jen cílené porovnávání vytipovaných občanů s databázemi jako je databáze ztracených či ukradených dokumentů, Schengenský informační systém (SIS) či systém Europolu. Takový cílený postup bude ale možný jen, pokud nebude představovat bezpečnostní riziko.
V letecké přepravě bude navíc takový méně přísný postup možný jen v prvním půlroce od vstupu legislativy v platnost.
Miroslav Zámečník: Adieu, Schengen, adieu, EU