Eurozóna má zřejmě už tu nejhorší část hospodářské krize způsobené pandemií nemoci COVID-19 za sebou, zotavení ale bude spíše nerovnoměrné. Uvedla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
„Pravděpodobně už jsme za nejnižším bodem,“ řekla na neformálním setkání představitelů nejdůležitějších evropských podniků a celosvětově uznávaných odborníků nazvaném Northern Light Summit.
Varovala ale před druhou vlnou šírení nemoci a tím, že oživení bude nerovnoměrné, neúplné a transformační, což znamená, že některé společnosti v odvětvích, jako je letecká doprava a zábava, se nikdy plně nezotaví, zatímco jiné vyjdou z krize silnější.
Lagardeová rovněž vyzvala vlády, aby využily současné zmírnění v šíření koronaviru k přípravě na případnou druhou vlnu.
ECB tento měsíc rozšířila rozsáhlý program nákupů dluhopisů zahájený kvůli koronavirové krizi o 600 miliard na 1,35 bilionu eur (36 bilionů Kč). Program má trvat nejméně do června 2021. Stejnou částku půjčí bankám za negativní úrok. Tyto kroky mají podpořit ekonomiku eurozóny a poskytování úvěrů.
Opatření ECB doplněná vládními garancemi některých půjček zřejmě přinášejí ovoce. Úvěry poskytnuté společnostem v eurozóně totiž v květnu rostly nejrychleji od začátku roku 2009, uvedla agentura Reuters.
V reakci na nedávné rozhodnutí německého soudu ohledně stimulačního programu ECB Lagardeová prohlásila, že reakce ECB je přiměřená vzhledem k problémům, kterým čelí. Podobně se vyjádřil i guvernér finské centrální banky Olli Rehn, který dodal, že při rozhodování o rušení těchto opatření je lepší je ponechat v platnosti déle, než později litovat.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o rekordních 3,6 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomové očekávají ještě hlubší propad.
ECB očekává, že za celý letošní rok ekonomika eurozóny klesne o 8,7 procenta. V příštím roce čeká oživení a růst o 5,2 procenta.
