Eurozóně se návrhy řeckých reforem líbí, podle MMF by měly být konkrétnější

Řecký ministr finacní Janis Varufakis a premiér Alexis Tsipras

Řecký ministr finacní Janis Varufakis a premiér Alexis Tsipras Zdroj: ctk

Ministři financí zemí platících eurem pokládají seznam reforem, který zadlužené Řecko v pondělí zaslalo do Bruselu, za dobrý základ pro další diskusi. Euroskupina to uvedla v prohlášení po své telekonferenci. Za dobrý základ dokument označil také šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi a ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, podle které je však plán málo konkrétní.

Atény tak zřejmě získají čtyřměsíční prodloužení záchranného programu, musí ale potvrdit také parlamenty některých zemí eurozóny. Po souhlasu svých ministrů financí ale země platící eurem mohou začít prodloužení pomoci Řecku schvalovat.

„Dohoda z pátku platí,“ napsal na twitteru slovenský ministr financí Peter Kažimír. Dodal, že řeckou stranu ale do konce dubna čeká ještě mnoho práce. Nejpozději na konci dubna musí Atény získat souhlas všech institucí s podrobnou představou svých reformních plánů.

V noci z pondělí na dnešek prezentovaný materiál je výsledkem páteční dohody euroskupiny. Ta nové levicové vládě premiéra Alexise Tsiprase nabídla čtyřměsíční prodloužení stávajícího záchranného programu s tím, že řecká strana bude moci využít jeho pružnosti a upravit některé z reformních kroků, k nimž se zavázali její předchůdci.

„V některých oblastech, jako je boj s daňovými úniky a korupcí, jsem potěšena tím, co se zdá být mnohem důraznějším odhodláním ze strany nové administrativy v Aténách,“ napsala Lagardeová v dopise předsedovi euroskupiny Jeroenovi Dijsselbloemovi. „V několika málo oblastech, včetně těch nejdůležitějších, dopis ale neobsahuje jasné záruky, že vláda má v úmyslu provést zmíněné reformy,“ upozornila. Jde prý například o oblast důchodů či reforem pracovního trhu.

Před tím než Řecko skutečně získá poslední tranši z nynějšího programu je ale každopádně třeba ukončit už několikrát odkládané prověření řecké situace ze strany věřitelů, kromě MMF tedy také Evropské komise a Evropské centrální banky (ECB).

Podle šéfa ECB Draghiho je jasné, že základem pro uzavření přezkumu a rovněž pro jakoukoli budoucí dohodu budou stávající závazky v současných memorandech (programech zmírnění dluhové zátěže výměnou za reformy a výdajové úspory).

Nyní bude nutné posoudit, zda doposud zavedená opatření, v nichž nová vládní garnitura v Řecku nechce pokračovat, budou nahrazena jinými, která budou přinášet stejné nebo dokonce lepší výsledky v rámci kýžených ekonomických cílů. Draghi vyzval zároveň Atény k rychlému jednání, aby stabilizovaly platební disciplínu a vyvarovaly se jakýchkoli jednostranných kroků, které by dosavadní trend zvrátily.

Řecko dostalo od roku 2010 ve dvou kolech slíbenou pomoc v objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Předpokládá se, že Řecko se bude muset v přechodném období dohodnout s oficiálními věřiteli na třetím záchranném programu.

Některé z návrhů řeckých reformních opatření
Řecko v noci na dnešek předložilo seznam reformních opatření, která jsou podmínkou pro prodloužení programu úvěrové pomoci pro zadluženou zemi. Seznam reforem nabízí kompromis u velkých problémů, jako reforma trhu práce a sociálních výdajů, tak, aby vláda uspokojila jak evropské partnery, kteří poskytují Řecku peníze, tak řecké voliče, kteří dali levicové vládě hlas, protože jim slíbila ukončit přísná úsporná opatření. Výběr ze šestistránkového seznamu reforem, který řecká vláda rozdělila do čtyř hlavních skupin:
I. Fiskální strukturální politika
Vláda slíbila reformovat daňovou politiku, omezit daňové výjimky a zajistit lepší výběr a vymáhání daní.
Vláda chce zlepšit správu veřejných financí a bude přezkoumávat a kontrolovat „každou oblast“ státních výdajů.
V oblasti penzí chtějí Atény sloučit penzijní fondy, aby tak dosáhly úspor, a omezit mezery a pobídky pro předčasný odchod do důchodu. Je to zřejmě snaha nalézt kompromis k záměru vlády zabránit dalšímu snižování penzí, jak požadovali inspektoři Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, upozornila agentura Reuters.
V rámci modernizace veřejné správy a boje s korupcí se chce vláda zaměřit hlavně na pašování tabáku, praní špinavých peněz a monitorování dovozních cen. Boj proti korupci se stane národní prioritou. Sníží se také počet ministerstev ze 16 na deset, počet vládních poradců nebo výhod pro ministry, členy parlamentu a vysoké úředníky, jako služební auta a proplácení cestovních výdajů.
Řecko chce také reformovat systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby se dále nesnižovaly mzdy ve veřejném sektoru, ale aby se současně zajistilo, že celkové náklady na mzdy ve veřejném sektoru nebudou růst.
II. Finanční stabilita
V tomto bodě Atény slíbily, že zajistí, aby banky byly provozovány podle komerčních a bankovních pravidel. Podle agentury Reuters tím chce vláda ukázat, že nebude zasahovat do provozu bank.
III. Politika na podporu růstu
Řecko slíbilo, že nebude zasahovat do dokončené privatizace a bude pokračovat v rozběhnutém privatizačním procesu. Přezkoumá také privatizaci, která se zatím nerozběhla, a bude se snažit zlepšit podmínky procesu a přilákat investice do důležitých sektorů.
V otázce reforem trhu práce a minimální mzdy vláda premiéra Alexise Tsiprase ustoupila od volebních slibů, že okamžitě zvýší minimální mzdu. Místo toho nabídla postupné zavádění nového přístupu ke kolektivnímu vyjednávání s cílem zvýšit časem minimální mzdu. Rozsah a načasování slíbila vláda konzultovat s evropskými a mezinárodními institucemi. Dále se vláda zavázala zlepšit podnikatelské prostředí či reformovat soudní systém.
IV. Humanitární krize
Vláda slibuje, že státní výdaje na řešení „humanitárních krizí“ nepoškodí rozpočet.