Merkelová i Schäuble doporučili prodloužení řeckého úvěru. Poslanci váhají

Angela Merkelová

Angela Merkelová Zdroj: ctk

Německá kancléřka Angela Merkelová a ministr financí Wolfgang Schäuble doporučili poslancům Spolkovému sněmu, aby schválili prodloužení úvěrové pomoci pro zadlužené Řecko. Souhlas Spolkového sněmu je nutný pro uvolnění pomoci pro Řecko, řada německých poslanců se ale k dalším úvěrům staví zdrženlivě.

„Za předpokladu, že se Řecko přihlásí ke svým závazkům a že to euroskupina přijme, podporuje spolková vláda navržené prodloužení (úvěrového programu),“ cituje deník Handelsblatt z dopisu, který Schäuble předložil předsedovi Spolkového sněmu Norbertu Lammertovi.

Schäuble v dopisu rovněž uvedl, že se Atény zavázaly úzce spolupracovat s Evropskou unií, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem na strukturálních reformách, které mají přispět k oživení řecké ekonomiky.

„Navíc se Řecko zavázalo, že nezruší už provedená opatření a nebude jednostranně prosazovat taková opatření, která by ohrozila rozpočtové cíle, hospodářské oživení nebo finanční stabilitu,“ napsal ministr.

Merkelová při setkání s poslaneckým klubem konzervativní unie CDU/CSU uvedla, že „zbývá ještě hodně práce“. Podle agentury AFP uvedla, že řecká vláda „začíná postupně chápat realitu“, ale že ještě se s ní bude hodně vyjednávat.

Nejméně dvacet rebelů

Část německých poslanců se k prodloužení současného úvěrového programu pro Řecko o čtyři měsíce staví skepticky. Kritika zaznívá především v konzervativní unii CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, někteří její členové pochybují o tom, že Řecko někdy své závazky splatí.

Podle deníku Die Welt se dá očekávat, že se nejméně dvě desítky konzervativních poslanců při hlasování vysloví proti dalšímu programu. Vzhledem k tomu, že pomoc Řecku podporují vládní socialisté (SPD) i opoziční Zelení se však dá očekávat, že Spolkový sněm nakonec další pomoc Aténám schválí.

Dohoda o prodloužení úvěrové pomoci odstraňuje bezprostřední riziko, že Řecku příští měsíc dojdou peníze a že by země mohla být nucena opustit eurozónu. Nová levicová vláda v Aténách tak dostala prostor do června k tomu, aby se pokusila vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky pro splácení dluhů mezinárodním věřitelům.