Exšéf Orlenu Obajtek se před Tuskem schová v europarlamentu. Imunita mu ale stačit nemusí

Exšéf Orlenu Daniel Obajtek byl podezřelý z toho, že se před volbami schovává, aby nemohl být obviněn dřív, než získá imunitu.

Exšéf Orlenu Daniel Obajtek byl podezřelý z toho, že se před volbami schovává, aby nemohl být obviněn dřív, než získá imunitu. Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková

Účtování polské vlády Donalda Tuska s představiteli osmileté éry Práva a spravedlnosti (PiS) se komplikuje. Někdejší šéf ropné společnosti Orlen Daniel Obajtek, jehož činnost ve firmě prošetřuje prokuratura, byl o víkendu za PiS zvolen do Evropského parlamentu. Prominent minulého režimu byl přitom už před hlasováním podezřelý z toho, že se schovává před polskými úřady. Investigativci tvrdí, že mu azyl poskytl maďarský premiér Viktor Orbán.

Obajtek patří mezi dvacítku kandidátů PiS, kteří o víkendu získali mandát. S téměř 172 tisíci hlasy se dokonce řadí mezi nejúspěšnější adepty. A polští právníci mají jasno. Ačkoli první plenární zasedání nového Evropského parlamentu začne až 16. července, novopečený europoslanec podle nich získal imunitu už 10. června v okamžiku vyhlášení volebních výsledků. Ta zaručuje, že poslanci orgánu nebudou předmětem vyšetřování a soudního řízení ani nemohou být zadrženi.

Obajtek má vysvětlit několik závažných podezření

Bývalý ředitel Orlenu, kterého současná vládní koalice odvolala z čela firmy v únoru, si tak může přinejmenším částečně oddechnout. Polská prokuratura totiž prošetřuje hned tři záležitosti týkající se činnosti Orlenu pod jeho vedením.

„Jsou velmi důležité z hlediska národní bezpečnosti včetně té energetické. Z tohoto důvodu k těmto záležitostem přistupujeme s maximálním odhodláním a prioritou,“ řekl koncem dubna novinářům státní zástupce Dariusz Korneluk. Dodal, že jedním z jeho hlavních úkolů je vypořádat se se zločiny spáchanými v letech 2016 až 2023, tedy v době, kdy podle něj prokurátoři nestíhali představitele státní moci.

První případ se týká fúze Orlenu s firmou Lotos a schválení prodeje třicetiprocentního podílu v gdaňské rafinerii společnosti Saudi Aramco, největšímu světovému producentovi ropy. Druhý souvisí s podezřením, že petrochemická společnost, kde má největší podíl stát, před podzimními parlamentními volbami uměle snižovala ceny paliv, aby prospěla PiS.

V té době jezdili do Polska ve velkém tankovat i Češi, až nakonec Orlen přechodně zlevnil pohonné hmoty i na některých příhraničních čerpacích stanicích v Česku. Vyšetřovatelé tvrdí, že tato cenová politika způsobila firmě škodu ve výši miliardy zlotých.

Poslední prověřovanou záležitostí je pak nekontrolovaný převod více než 1,5 miliardy zlotých na Orlen Trading Switzerland (OTS), švýcarskou dceřinou společnost Orlenu, založenou v roce 2022 za účelem obchodování s ropou a ropnými produkty. Vyšetřovatelé se také zabývají možnými vazbami šéfa OTS na libanonskou teroristickou organizaci Hizballáh. Před založením pobočky a mužem označovaným jako Samer A. přitom podle polských médií varovala i vnitřní bezpečnostní jednotka Orlenu.

Videa z luxusního bytu v Budapešti

Obajtek všechna nařčení popírá a tvrdí, že na něj současná vláda, novináři i prokuratura pořádají lynč. „Nemám a nikdy jsem neměl co skrývat a obžaloba má potřebná data. Všechny transakce Orlenu byly a jsou zaznamenány a zdokumentovány,“ napsal před časem na sociální síť X (dříve Twitter).

Policie už dříve prohledala nemovitosti v Obajtkově vlastnictví a státní zástupce plánoval jeho výslech, prozatím v roli svědka. Konstatoval však, že se muž nachází mimo Polsko. Obajtek se navíc neobjevil ani před parlamentní komisí, která vyšetřuje skandál s urychlenými žádostmi o pracovní víza za poplatky. Na zahraniční pracovníky spoléhal i Orlen. Senátor za vládní Občanskou koalici Michal Szczerba následně požádal soud o Obajtkovo zadržení. Někdejší šéf Orlenu se hájil tím, že má kalendář nabitý předvolebními mítinky, a žádal o posunutí slyšení až na období po hlasování.

List Gazeta Wyborcza napsal, že Obajtek se skutečně účastní kampaně. Avšak na akcích se zjevuje náhle a nečekaně a po večerech s bodyguardem mizí a není k nalezení na žádné ze svých oficiálních adres v Polsku. Investigativní web Vsquare pár dní před eurovolbami uvedl, že se nejspíš často nachází v luxusním budapešťském bytě, který patří osobě blízké Orbánovi. Tvrdí, že o tom svědčí například Obajtkova videa na sociálních sítích.

On sám se pro web vyjádřil vyhýbavě. „Nikdy jsem se netajil tím, že vedu obchodní jednání nejen v Polsku, ale i v zahraničí. Je proto přirozené, že se při těchto cestách musím někde zastavit. Jako soukromá osoba to nemusím vysvětlovat. Prosím, nehledejte senzace,“ vzkázal.

Vláda si chce došlápnout i na guvernéra centrální banky

Polská média však nyní řeší, jestli je Obajtek získáním křesla europoslance z kauz skutečně venku. Někteří právníci se domnívají, že se tím jen prodlouží vyšetřování. „Myslím si, že imunita Daniela Obajteka neochrání před obviněním. Vyšetřované záležitosti jsou velmi vážné,“ citoval polský Business Insider advokáta Michała Romanowského.

Polská prokuratura může požádat Evropský parlament o zrušení Obajtkovy imunity, posuzování žádosti však nejspíš potrvá týdny až roky. Komentátoři ovšem podotýkají, že s případem není kam spěchat, protože nyní by prezident Andrzej Duda politicky spřízněnému europoslanci mohl udělit milost. Prezidentské volby se v zemi budou konat příští rok.

Obajtek není jediným mocným mužem minulé éry, se kterým by současná vláda ráda zúčtovala. V jejím hledáčku je i guvernér centrální banky Adam Glapiński. Chce ho dostat před státní tribunál, který se zabývá prohřešky nejvyšších státních úředníků vůči ústavě. Glapiński podle ní porušil nezávislost centrální banky, protože uzpůsoboval měnovou politiku potřebám PiS. Guvernér v těchto dnech už obdržel dopis a má měsíc na to, aby se vyjádřil k osmi obviněním, která proti němu byla vznesena.