Ještě na začátku století byla sociální demokracie v Evropě nejsilněji zastoupená, ovládala i unijní instituce – Evropskou komisi a parlament. Jenže v posledních deseti letech se její zastoupení na evropské i národní úrovni snížilo o třetinu na bezprecedentní minima. Jen v posledním roce utrpěly strany levého středu volební porážku hned v pěti státech Evropské unie – Dánsku, Finsku, Polsku, Španělsku a ve Spojeném království.
Světlé vyhlídky před sebou nemá ani francouzský prezident Francois Hollande, který v Evropské unii vládne největší zemi ze všech sociálních demokratů. Vymetá dno žebříčků popularity a do dalších voleb mu přitom zbývá rok. Lépe je na tom italský premiér Matteo Renzi, i on ovšem ztrácí hlasy ve prospěch populistického Pětihvězdičkového hnutí.
Podíl hlasů pro sociální demokracii v procentech
Sociální demokracie v Evropě
Hlasy sociálním demokratům na severu Evropy berou hlavně protiimigrační hnutí, zatímco na jihu jsou to protikapitalistická politická uskupení. Problém nastal s nástupem finanční krize. Sociálnědemokratické vlády odpověděly silnými škrty a pro voliče se posunuly doprava.
Týdeník Economist úpadek připisuje také změnám evropské ekonomiky, jejíž těžiště se přesunulo z průmyslu do služeb a ze státního do soukromého vlastnictví. Tradiční voličská základna sociální demokracie se tak rozmělňuje. Větší individualismus navíc oslabuje vidění světa skrze sociální třídy.
Navíc se rozšiřuje mezera mezi progresivními technologickými centry jako Londýn nebo Berlín a tradičními průmyslovými městy jako Rotterdam nebo Lille. V prvních převažují sociálně libertariánští internacionalisté, v druhých lidé nacionálně a sociálně spíš konzervativnější.
Jan Keller: Levice žije stále mentalitou z dob, kdy jel výtah nahoru
Bohuslav Sobotka: Sociální demokracie musí odolat pokušení populismu
