G20 se chce zbavit přebytků oceli a postavit se proti protekcionismu
Čínský prezident Si Ťin-pching uvedl, že zúčastněné země se dohodly na nutnosti zastavit pokles globálního obchodu a lépe koordinovat svá opatření v makroekonomické politice. Země G20 se ale musejí z krátkodobě zaměřených opatření přeorientovat na dlouhodobější politiku a zaměřit se na reformy strany nabídky.
„Musíme udělat víc pro uvolnění potenciálu dlouhodobého růstu,“ řekl čínský prezident, jehož citovala agentura Reuters. O globálním společném postupu na podporu ekonomiky se ale komuniké nezmiňovalo a činitelé G20 něco takového už dříve vyloučili s ohledem na výrazně rozdílnou situaci v každé zemi.
Nejvyšší představitelé G20 dali najevo přání, aby skupina, která vznikla v odpovědi na finanční krizi roku 2008, převzala hlavní roli v regulaci globální ekonomiky. Společná deklarace označuje G20 za „hlavní fórum“ pro hospodářskou spolupráci.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová po summitu konstatovala, že ve skupině G20 panuje shoda na nutnosti posílení globálního růstu. Podle ní bylo jeho tempo příliš dlouho příliš slabé. Dodala také, že o strukturálních reformách se nesmí stále jen mluvit, ale že je nutné je i zavádět.
„Potřebujeme rychlejší růst. Musí být ale vyváženější, udržitelnější a musí z něj těžit všichni lidé,“ řekl Lagardeová. Podle britské premiérky Theresy Mayové je nutné zajistit, aby „pracující lidé skutečně profitovali z příležitostí, které vznikají díky volnému obchodu“.
Komuniké rovněž uznalo, že přebytek kapacit ve výrobě oceli a dalších odvětvích je globální problém, který vyžaduje kolektivní odpověď. G20 proto iniciovala vytvoření pracovní skupiny pro ocel v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která bude studovat a monitorovat situaci na trhu.
Čína se vynechala
Prohlášení jako ústupek hostitelské zemi nezmiňuje v této souvislosti Čínu, třebaže právě tato země je v poslední době hlavním zdrojem levných přebytků, jež narušují trh oceli v Evropě i ve Spojených státech. Peking už v lednu slíbil, že sníží kapacity ve výrobě oceli do konce desetiletí o 100 - 150 milionů tun a prezident Si nyní tento slib zopakoval. Celkové ocelářské kapacity v Číně se ale odhadují na 300 milionů tun. Čína se na celosvětové produkci oceli ve výši kolem 1,6 miliardy tun ročně podílí zhruba polovinou, uvedla agentura Reuters.
Ocelářský průmysl snahu G20 řešit problémy s nadbytkem oceli přivítal. „Úspěch bude záviset na přístupu Číny,“ upozornila však indická ocelářská společnost Jindal Steel & Power. Globální produkce oceli by se podle ní měla pohybovat kolem 800 milionů tun ročně, což představuje zhruba polovinu nynější úrovně. „Cokoliv navíc bude vytvářet krizi,“ dodala firma.
Vlády G20 vyjádřily „odpor k protekcionismu v obchodě a investicích ve všech jeho formách“. Slíbily, že nebudou devalvovat své měny proto, aby tím posílily vývoz. Vyzvaly rovněž ke spolupráci na omezení daňových úniků a rovněž apelovaly na zvýšení pomoci pro běžence a země, které je přijímají.