Bohatí Číňané hledají cesty, jak dostat majetek do zahraničí. Oblíbili si několik nelegálních praktik

Nejistý ekonomický výhled Číny a některé politiky prezidenta Si Ťin-pchinga znepokojují bohaté čínské rodiny. Řada z nich si chce svůj majetek pojistit tak, že co největší část z něj zaparkuje v zahraničí. Domácnosti, instituce a společnosti loni ze země přesunuly rekordních 807 miliard dolarů, uvádí Institut mezinárodních financí. Dostat velké objemy peněz z Číny ale není snadné. Její obyvatelé tak našli několik způsobů, píše Bloomberg. 

Čínské kapitálové kontroly zůstávají jedny z nejpřísnějších na světě. Jednotlivci mohou za určitých podmínek převést do zahraničí padesát tisíc dolarů ročně, zatímco emigranti mají jednorázovou příležitost přesunout svůj majetek. Poměrně rychlé zbohatnutí části populace v kombinaci se strachem z budoucnosti tak podnítily rozvoj byznysu, který se věnuje obcházení striktní legislativy. 

Skutečné objemy, které těmito sítěmi procházejí, není možné rozkrýt. Bloomberg však na základě soudních záznamů a informací od zdrojů z odvětví tvrdí, že jde o miliardy dolarů ročně. Tyto praktiky ale neunikají pozornosti úřadů a Peking se je snaží stále více potírat. 

Prosté pašování

Nejjednodušším způsobem, který každého zájemce nejspíš hned napadne, je prostě prostředky fyzicky do zahraničí převézt. Jde také o historicky nejspíš nejvíce rozšířenou metodu. Peníze byly často ukryté v kufrech, vozidlech a na lodích, které obvykle mířily do Hongkongu nebo Macaa. 

Jenže dnes už je tato metoda kvůli pozornosti úřadů riskantnější a méně účinná. I tak se nejspíš nemálo dalších Číňanů pokouší dostat svůj majetek ven touto cestou. Například v roce 2024 hongkongské úřady zadržely dvaašedesátiletou ženu na hraničním přechodu Lok Ma Chau poté, co u ní nalezly nedeklarované bankovky v hodnotě přibližně 42 tisíc dolarů. Měla je ukryté přímo na těle, ve vestě ušité pro tuto příležitost. 

Smurfing aneb hledání ochotných

Další oblíbenou metodou je nábor Číňanů, kteří sami nevyužijí stanovenou roční kvótu ve výši padesáti tisíc dolarů a jsou ochotní převádět cizí peníze. Sdružením kvót desítek jedinců mohou buď přímo majitelé, nebo prostředníci přesouvat zajímavé částky zdánlivě legálně a bez rizika. 

Vládní vyšetřování ukazuje, že tato praxe může fungovat skutečně ve velkém měřítku. V jednom případě, o kterém informovala státní média, muž v roce 2020 naverboval 102 osob, aby mu pomohly převést do zahraničí přibližně pět milionů dolarů. 

Podzemní banky

Jedním z nejběžnějších způsobů přesunu peněz z Číny jsou podzemní banky, které se zabývají neformálním systémem převodů. V mnoha částech světa je tento způsob známý jako hawala a běžně se používá k zasílání peněz zahraničních pracovníků jejich rodinám. 

V praxi to vypadá tak, že zákazník doma převede peníze místnímu zprostředkovateli. Místo riskantního fyzického přesunu prostředků přes hranice zařídí členové sítě připsání ekvivalentní částky na účet zákazníka mimo pevninskou Čínu. Systém samozřejmě silně závisí na důvěře mezi účastníky a podzemními bankéři, kteří transakce koordinují. 

Podle britské Národní kriminální agentury čínské podzemní bankovní sítě často vypořádávají transakce s využitím finančních prostředků z trestné činnosti. Většinou jde o obchod s drogami, pašování cigaret, nelegální imigraci a obchod s lidmi. Vyšetřování naznačují, že tyto sítě fungují v obrovském měřítku. V jednom případě se v provincii Kan-su na severozápadě země podařilo odhalit podzemní banku s aktivy v hodnotě kolem jedenácti miliard dolarů. 

Nafouknuté faktury

Dovozní podniky mají příležitost manipulovat se smlouvami, které vyžadují úhradu plateb v zahraničí. Dochází k nafukování hodnoty dováženého zboží, zahraniční dodavatel samozřejmě musí souhlasit s převodem prostředků navíc. Někdy jsou obchody zcela fiktivní. 

V jednom případě ve východním městě Wen-čou si jistá společnost vymyslela obchodní transakce, za které údajně zaplatila devět milionů dolarů. Jiná firma v Šen-čenu použila falešné obchody k převodu téměř osmnácti milionů dolarů do zahraničí. Úřady se přitom zaměřují na varovné znaky, jako jsou obchody se zbožím vysoké hodnoty včetně drahých kamenů a elektroniky nebo neobvykle vysoký počet plateb stejnému dodavateli z různých účtů. 

Pochybné karetní operace

V tomto případě osoba nebo firma v Číně použije domácí bankovní kartu k nákupu drahého zboží od zahraničního obchodníka. Transakce je později zrušena, vrácena nebo jinak vypořádána mimo běžný bankovní systém, což umožňuje, aby peníze skončily v zahraničí. 

Explosia loni zvýšila zisk na rekordní částku. Tržby státní firmy jsou téměř dvojnásobné

Byznys

Oblíbeným kanálem pro přesuny peněz byly po léta klenotnictví a zastavárny v Macau. Návštěvníci na hazardních cestách používali bankovní karty k nákupu drahých předmětů, jako jsou hodinky nebo šperky. Poté je rychle dále prodávali nebo vyměňovali za hotovost. Kasina v Macau také sloužila jako cesta k výběru hotovosti, úřady však už v roce 2014 zasáhly a tyto praktiky omezily. 

Kryptoměny dále fungují

K převodu majetku do zahraničí v poslední době samozřejmě slouží i kryptoměny, a to navzdory letité snaze čínských úřadů o regulaci. Peking už v roce 2017 zakázal kryptoměnové burzy v zemi, ale uživatelé nadále obcházeli omezení prostřednictvím sítě nelegálních makléřů, kteří převáděli jüany na digitální aktiva. 

Neexistuje spolehlivý odhad, kolik kryptoměn opouští Čínu. Analytická firma Chainalysis však odhadla, že čínskojazyčné sítě pro praní špinavých peněz v roce 2025 zpracovaly nelegální transakce s kryptoměnami v hodnotě přibližně 16,1 miliardy dolarů.