Nemáte v hotovosti ani korunu? České banky radí, kolik si nechat doma v šuplíku pro případ blackoutu
- Hotovost doma slouží jako kritická rezerva pro případy výpadků elektřiny, internetu nebo kybernetických útoků na bankovní systémy.
- Banky se shodují, že člověk by měl mít částku pokrývající základní potřeby na několik dní.
- Pokud si ale doma schovává částky v řádu desítek tisíc korun, vystavuje se riziku inflace, možné krádeže či požáru.
Před nedávnem Švédsko, které platí za šampiona v placení kartou a mobilem, překvapilo doporučením své centrální banky: „Mějte doma hotovost.“ Konkrétně alespoň tisíc švédských korun na každého dospělého. Pro zemi, kde hotovost z běžného života téměř zmizela, je to vzkaz, že i nejmodernější technologie mají své hranice. V době hrozících kyberútoků a neklidné situace ve světě jsou papírové peníze pojistkou pro chvíle, kdy digitální systémy přestanou fungovat.
V Česku banky nejsou tak striktní ohledně konkrétních částek. V jednom se ale se Švédy shodnou: spoléhat se stoprocentně na to, že terminál bude vždy fungovat, se nemusí vyplatit.
(Po)hotovostní rezerva: Kolik je „tak akorát“?
České banky se brání univerzálním tabulkám, protože každá domácnost utrácí jinak. Přesto mají o „železné rezervě“ jasnou představu. Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank, považuje za rozumné mít doma pár tisíc korun na každého člena rodiny. „Nejde o nedůvěru v banky, ale o základní obezřetnost. Pro běžnou rodinu může jít o rezervu kolem deseti tisíc korun na několik dnů základního fungování,“ vysvětluje s tím, že je dobré mít peníze v menších bankovkách, aby vám v obchodě v případě nouze měli jak vrátit.
Česká spořitelna to vidí podobně a radí mít hotovost jako praktickou zálohu na léky, jídlo nebo dopravu. „Hotovost dává smysl jako doplněk k bezhotovostním platbám – třeba při cestování nebo pro případ výpadku elektřiny a signálu,“ říká Hrubý.
Tiskový mluvčí Fio banky Karel Kopeček k tomu dodává, že ideální je mít u sebe tolik, kolik pokryje nezbytné výdaje domácnosti na několik dní až týden. Potřeba hotovosti se podle něj může odvíjet i od dostupnosti bankomatů v místě bydliště.
Jak spravovat pohotovostní rezervu?
- Rezervu je vhodné držet v bankovkách nižších hodnot (200 Kč, 500 Kč). V krizovém stavu bývá u obchodníků problém s rozměňováním bankovek vysoké hodnoty.
- Platební kartu a hotovostní rezervu je vhodné uchovávat na oddělených místech.
Zákon pro hotovost
To, že hotovost není jen „přežitek“, potvrzuje i dění v Bruselu. Evropská unie aktuálně řeší legislativu, která má zajistit, aby hotovost z našich životů nezmizela a obchodníci ji dál povinně přijímali. Cílem je, aby lidé nebyli stoprocentně závislí na technologiích a aby digitální svět nikoho nevylučoval.
Kde končí obezřetnost a začíná riziko
Banky zároveň varují před kumulací vysokých částek v domácnostech. „Jakmile lidé doma drží vyšší hotovost, zejména v řádu desítek tisíc korun a více, zvyšuje se riziko ztráty, krádeže nebo znehodnocení,“ upozorňuje Filip Hrubý. Ojedinělé nejsou ani případy požárů. Větší finanční prostředky je podle mluvčího Spořitelny efektivnější držet na spořicích účtech s okamžitou likviditou, kde jsou peníze chráněny a úročeny.
Podle Kopečka z Fio banky je klíčové, aby případná ztráta nebo krádež hotovostní rezervy nepředstavovala pro klienta zásadní finanční problém. „Bezpečnostní riziko vzniká ve chvíli, kdy klient uchovává doma částky, které již přesahují běžnou provozní potřebu, případně představují významnou část jeho majetku,“ dodává Kopeček.
Kdy se bez bankovek neobejdete?
Kromě katastrofických scénářů existuje řada běžných situací, kdy banky držení hotovosti přímo doporučují:
- při cestování do míst s horším pokrytím signálem nebo s omezenou dostupností platebních terminálů,
- jako zálohu pro drobné nákupy na tržištích, parkovištích či v malých sezonních provozovnách,
- při cestách do zahraničí, kde nemusí být možnost bezhotovostních plateb na takové úrovni jako v Česku.
Zkušenosti z posledních let potvrzují, že Češi na hotovost nezanevřeli. „Zájem o držení hotovostní rezervy v posledních letech roste. Přispěla k tomu pandemie, válka na Ukrajině i obavy z kybernetických útoků,“ dodává Lukáš Kovanda. Například po vypuknutí konfliktu na Ukrajině banky zaznamenaly skokový nárůst výběrů valut, což potvrzuje, že v dobách nejistoty zůstává fyzické platidlo pro veřejnost nejhmatatelnější formou bezpečí.
