Trump už není dělnickým prezidentem. Okouzlily ho elity, republikáni na to mohou doplatit
- Místa ve výrobě mizí a je to připisováno i živelnému zavádění cel.
- Trump je považován za podporovatele AI, mnozí republikáni se jí ale bojí.
- Nespokojení voliči mohou v listopadu zůstat doma a nehlasovat o složení Kongresu.
Když americký prezident Donald Trump v roce 2016 poprvé zvítězil ve volbách, považovali ho příznivci i kritici za zajímavý fenomén. Republikán podle nich dokázal uchopit problém dopadů globalizace a deindustrializace na pracující třídu a poukázal na odtrženost demokratických elit od problémů běžných Američanů.
Po roce jeho druhé administrativy je však situace poněkud odlišná. I někteří Trumpovi příznivci začínají mít dojem, že se vzdaluje svému typickému voliči a nechal se příliš vtáhnout do světa vlivných byznysmenů.
Aktuální Trumpovo funkční období je zatím silně spjaté s obchodními spory a divokými celními hrozbami. Prezident jimi chce narovnat deficity v americké obchodní bilanci, popasovat se s dotovanou čínskou nadprodukcí, navrátit výrobu domů a vytvořit tak nová pracovní místa pro dělníky. Komentátoři ale od začátku projevují skepsi k tomu, zda jeho recept bude fungovat a nepřinese Američanům více škody než užitku.
Pracovní místa ve výrobě opět mizí
A průběžné statistiky k optimismu příliš nepřispívají. Ve výrobě v zemi pracuje 12,7 milionu lidí, nejméně od března 2022, kdy se svět vzpamatovával z pandemie koronaviru. V letech 2023 a 2024 se přitom Spojené státy dostaly na předpandemickou úroveň. „Je těžké najít firmy mimo ekosystém umělé inteligence nebo zdravotnictví, které by hovořily o náboru,„ poznamenal podle The Business Times představitel Fedu v Richmondu Tom Barkin.
To potvrzují přímo i průmyslové firmy. „Pokaždé, když slyším, že výroba vzkvétá, křičím na televizi,“ svěřil se zmíněnému webu J.B. Brown, šéf BCI Solutions, malé slévárny kovů v Indianě. Pracovní síla továrna, která své produkty nabízí výrobcům zemědělské techniky a dalších strojů, se za poslední dva roky smrskla z 240 pracovníků skoro na polovinu. To je nejméně, co rodinný podnik měl od roku 1993, kdy do společnosti nastoupil.
Existují ale i jisté náznaky, že by se situace mohla zlepšit. V lednu překvapivě výrazně poprvé za rok stoupl index aktivity továren, daný silným růstem nových objednávek a produkce. Výrobci zřejmě reagovali na velký pokles zásob u svých zákazníků, objednávky by tak mohly pokračovat ve zvýšeném tempu i příští měsíce.
Průzkumy mezi firmami ukazují nejistotu a zvýšené náklady
Někteří analytici ovšem brzdí přílišný optimismus. „Ačkoli se jedná o pozitivní signály, leden je měsícem pro opětovné objednávky po svátcích a některé nákupy se zřejmě uskutečňují s cílem předběhnout očekávaný růst cen v důsledku probíhajících celních problémů,“ uvedla podle Bloombergu Susan Spenceová z Výboru pro průzkum podnikání v oblasti výroby ISM. Růst navíc vykázala jen některá odvětví, šlo například o oděvy, kovové výrobky a dopravní prostředky.
K problémům s pracovními místy nejspíš silně přispívá nejistota kolem Trumpových kroků, kdy firmy nevědí, co mají čekat. Bloombergem oslovené podniky si vesměs stěžovaly na celní zmatky a opatrné zákazníky. Mnozí kritici Trumpova chaosu tvrdí, že cla stejně nakonec zaplatí spotřebitel a tím pádem mu zůstane méně peněz na jiné zboží a služby včetně těch amerického původu.
Lednový průzkum Asociace pro management dodavatelských řetězců a CNBC dochází k závěru, že rostoucí náklady spojené s cly vedly k většímu propouštění a úbytku kapitálu na investice. Dvě třetiny respondentů z řad manažerů napříč různými sektory uvedly, že jejich náklady vzrostly přinejmenším o deset až patnáct procent. Propouštění pak hlásila třetina tázaných, dvojnásobek oproti loňskému dubnu, kdy Trump začal cly šermovat.
Nemluvě o administrativní zátěži. „Trávíme obrovské množství času sledováním změn pravidel, ověřováním mnoha předpisů a snahou najít nejefektivnější způsob, jak fungovat v krátkodobém horizontu bez dlouhodobého plánu,“ popisuje realitu šéf asociace Abe Eshkenazi.
Běloši s nižším vzděláním nejsou příliš spokojení
Odpůrci cel navíc podotýkají, že ani případný razantní nárůst tovární pracovní síly v nižších desítkách procent by ve struktuře amerického pracovního trhu příliš nezměnil a nezvrátil dlouhodobý trend. Dělnická místa se už zhruba dekádu a půl podílejí na pracovních místech v soukromém sektoru z desetiny. Ještě v osmdesátých letech tvořily čtvrtinu pracovních příležitostí.
Experti si tak kladou otázku, jestli má Trumpovo úsilí vůbec smysl. Míní, že důležitá je hlavně výroba špičkových produktů, jako jsou čipy, která navíc dokáže generovat další pozice, například v obranném průmyslu. „Chceme si znovu začít vyrábět vlastní trička? Jak důležité to je?“ tázala se pro The Wall Street Journal Susan Housemanová z výzkumné organizace W.E. Upjohn Institute for Employment Research.
Jisté každopádně je, že ani u Trumpovy základny, tedy bílých voličů bez vysokoškolského vzdělání, se prezidentova politika nesetkává se bezvýhradnou podporou. Nedávný průzkum Fox News ukazuje, že počínání prezidenta schvaluje stěží polovina z nich. A pouze 44 procent představitelů této skupiny si myslí, že šéf Bílého domu dobře zvládá ekonomické záležitosti. Ještě horší hodnocení si u nich vysloužil konkrétně v problematice inflace a cel.
Hrozba pro podzimní hlasování o složení Kongresu
Polovina bělochů bez vyššího vzdělání míní, že země je v horší kondici než před rokem a jen třetina cítí zlepšení. Drtivá většina z nich je k tomu přesvědčena, že Trump nevěnuje hospodářským tématům dostatek času, i když by to měla být jeho priorita. Podobně vychází i aktuální šetření Marist University.
„Tento druh nespokojenosti bílých voličů z dělnické třídy naznačuje, že mnoho z nich volby v polovině volebního období úplně vynechá,“ varoval v komentáři pro server The Hill komentátor Chris Stirewalt. „Trump je posedlý estetikou toho, že je prodělnický. Ale když dojde na skutečné činy, víme z jeho osobního i politického života, že tyto věci prostě neplní,“ řekla už před časem deníku The Guardian Samantha Sandersová z think-tanku Economic Policy Institute.
Někteří Trumpovi voliči navíc mohou mít pocit, že se příliš vzhlédl v rozvoji umělé inteligence a jde na ruku velkým technologickým firmám. Obávají se, že jim rozvoj AI přinese další potíže. Kromě nové vlny ztráty pracovních míst také vyšší náklady na energie, jelikož zemi hrozí nedostatek elektřiny. Nelíbí se jim ani dopady výstavby velkých datacenter na krajinu, přeměna zemědělské půdy na průmyslovou a bojí se o zásoby vody. Místní odpor už zastavil výstavbu v několika lokalitách v hodnotě desítek miliard dolarů.
Trumpovi voliči se bojí umělé inteligence
Více než sedmdesát procent spotřebitelů v průzkumu Institute for Family Studies v pěti republikánských státech a v jednom nevyhraněném uvedlo, že je umělá inteligence velkou hrozbou či je přinejmenším znepokojuje. O svou práci se přitom více bojí lidé s nižším vzděláním. „Je to potenciálně obrovský problém pro republikány, kteří kandidují v červených státech, kde voliči MAGA nechtějí být odsunuti na vedlejší kolej ve prospěch Silicon Valley,“ řekl The Wall Street Journal Michael Toscano ze zmíněného ústavu.
A někteří republikánští politici, kteří se bojí podzimního hlasování o složení Kongresu, si tuto nesnáz uvědomují. Například senátor Josh Hawley proto ostře vystupuje proti datovým centrům. „Lidé jsou vystavováni postupným výpadkům dodávek, protože datové centrum Silicon Valley, které je umístěno ve venkovském Missouri, spotřebovává veškerou energii. To je skandální,“ řekl nedávno.
Trump napětí také vnímá a snaží se proto přimět velké firmy k financování dodatečných zdrojů elektrického proudu. Na druhou stranu ale brání výstavbě obnovitelné energie, což přispívá k jeho kritice ve státech, které se potýkají s vysokými cenami elektřiny.
Rozkol v MAGA hnutí
Bývalý Trumpův poradce a konzervativní ideolog Steve Bannon varoval, že pravici v budoucnu čeká štěpení a boj mezi lidovým hnutím a takzvanými broligarchy, tedy vlivnými muži z technologického sektoru. Patří mezi ně například Elon Musk, Peter Thiel, Marc Andreessen, Tim Cook a Mark Zuckerberg.
„Je třeba se jim postavit. Jsou naprosto mimo kontrolu,“ tvrdí Bannon na adresu AI firem. „K otevření nehtového salonu na Kapitolu je zapotřebí více regulací, než kolik existuje k omezení umělé inteligence. Nemáme tušení, kde tyto věci skončí. Možná je to ta nejnebezpečnější věc, se kterou se právě teď potýkáme,“ dodal.
Z obdobných důvodů se Trump na podzim rozkmotřil se svou kdysi věrnou stoupenkyní Marjorie Taylorovou Greeneovou. Politička ho nařkla z toho, že ztrácí kontakt s Američany, kteří ho dostali k moci. Prezident se podle ní zaměřuje na posluhování velkým dárcům z kampaně. Už nyní se proto debatuje o tom, jakou cestou se republikánská strana v éře po Trumpovi vydá a kdo se nakonec stane jejím prezidentským kandidátem v roce 2028.
