Rusko plánuje z Arktidy čerpat desítky miliard dolarů. Znervózňuje ho západní konkurence
Není pochyb o tom, že Kreml Arktidu do značné míry považuje za svůj životní prostor. Moskva na Dálný sever a arktické vody spoléhá z vojenského, logistického i ekonomického hlediska. Tato oblast generuje relativně velkou část ruského HDP. Země doufá, že jí její rozvoj během příští dekády přinese do rozpočtu 160 miliard dolarů. Vůbec se jí nezamlouvá, že končiny za polárním kruhem začínají být stále více lákavé i pro Západ, v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Odborníci proto už nějakou dobu varují před možným vojenským konfliktem v Arktidě.
Arktické sebevědomí Ruska pramení už jenom z toho, že jeho území se rozpíná na více než polovině pobřeží Severního ledového oceánu. Ze 146 milionů Rusů jich na Dálném severu žije 2,5 milionu. To je daleko více než v případě jiných arktických zemí. Podstatné také je, že Kreml dokáže severní území poměrně dobře využívat. Na ruském hrubém domácím produktu se podílejí ze 7,5 procenta. Pro srovnání: stát Aljaška tvoří 0,3 procenta amerického HDP a Kanadě její tři severní teritoria přinášejí 0,5 procenta HDP.
Energetická základna 21. století
S tím, jak ubývají zásoby jinde, mají Rusové za to, že se v regionu nyní nacházejí čtyři pětiny jejich rezerv plynu a necelá pětina rezerv ropy. „Je to obrovský zdroj HDP kvůli těžbě energetických zdrojů a využívání severní mořské cesty je pro Rusko významným příjmem. A navzdory sankcím Rusko s těmito exporty dokázalo financovat jednu třetinu války na Ukrajině,“ řekla CNBC Marie-Anne Coninsxová, bývalá unijní ambasadorka pro Arktidu.
A ruská vláda věří tomu, že ekonomický význam oblasti nadále poroste. Očekává, že zmíněných 160 miliard dolarů do roku 2035 získá navzdory západním sankcím, které brzdí těžební aktivitu v Arktidě. Dopadly třeba na projekt zkapalněného plynu Arctic LNG 2 a obří ropný plán Vostok Oil.
Těžební místa jako Yamal LNG či ropný Arctic Gate však už zemi přinášejí nezanedbatelné prostředky. Arktický LNG z projektu Yamal loni přepravilo rekordních 287 plavidel, směřovaly i do některých evropských zemí. A velké ruské firmy jako Novatek, Gazprom, Rosněfť, Norils Nickel a Lukoil jsou připravené nadále působit v regionu, i když bez západních technologií a partnerství to je pro mnohé složité.
„Arktida je geostrategické území v globálním měřítku. Je to jeden z klíčových ekonomických motorů rozvoje Ruska,“ řekl nedávno ministr pro rozvoj Dálného východu a Arktidy Alexej Čekunkov. „S realizací projektů význam Arktidy v ekonomice, logistice a národní bezpečnosti Ruska jen poroste,“ dodal. Rusko pro příští desetiletí vyčlenilo čtyřicet miliard dolarů na investice v regionu. Jinou otázkou je, jestli se vládě podaří plány naplnit.
Důležité jaderné ledoborce razí cestu
Pro rozvoj oblasti bude stěžejní budování infrastruktury podél severní námořní trasy, která značně zkracuje cestu mezi Evropou a Asií. Pro její celoroční provoz je však potřebná výstavba přístavů a nové ledoborce. Rusko na sklonku minulého roku uvedlo do provozu svůj osmý ledoborec s jaderným pohonem. Má tak jejich největší flotilu, jakou kdy provozovalo, překonalo i dosavadní rekord z dob studené války. Do roku 2030 by měla flotila zahrnovat deset jaderných plavidel.
Ovšem i v této oblasti se projevují západní sankce. Země nyní nemá v Arktidě žádný plovoucí dok dostatečně velký na opravy čtyř moderních jaderných ledoborců. Musí tak na údržbu do Petrohradu, kde jsou omezené kapacity pro velká plavidla. Jediný obří plovoucí dok se potopil u Murmansku v roce 2018, když v něm spočívala legendární a jediná ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov, která byla během nehody poškozena. Kuzněcov je už sedm let v opravě a někteří komentátoři nevěří, že se ještě vrátí na vodu.
Nový dok byl sice postaven v Turecku, ale jeho cestu do Arktidy zmařily britské sankce na remorkér, který ho měl odtáhnout. „Arktické oblasti jsou využívány ruskými ledoborci s jaderným pohonem, které jsou klíčové pro Putinovy ambice na severu a uvolňují cesty pro tankery, které pomáhají financovat jeho nelegální válku na Ukrajině,“ uvedlo britské ministerstvo zahraničí.
Další místo potenciálního střetu mezi NATO a Ruskem
Rosatomflot, provozovatel flotily jaderných ledoborců, má přitom solidní příjmy z činnosti svých lodí. Za jejich doprovod pro ropné a LNG tankery si účtuje stovky tisíc dolarů v závislosti na délce trasy i ročním období. Loni polárními vodami jeho ledoborce doprovázely téměř tisícovku lodí.
Arktida je však pro Rusko extrémně důležitá i z hlediska bezpečnosti a investuje tam i do vojenské infrastruktury. Počet jeho základen za polárním kruhem převyšuje počet těch aliančních zhruba o třetinu. Severní flotila, která se nachází v Barentsově moři, představuje přibližně dvě třetiny kapacit jaderného úderu ruského námořnictva. Kreml v oblasti vyvíjí nové zbraně, testoval tam hypersonické střely Zircon a jaderná supertorpéda Poseidon.
Diktátor Vladimir Putin proto hledí s velkým znepokojením na Trumpova prohlášení týkající se anexe Grónska i evropské aktivity v severských státech, které se nedávno přičlenily k Severoatlantické alianci. „Země NATO obecně stále častěji vytyčují Dálný sever jako odrazový můstek pro možné konflikty,“ prohlásil Putin na jaře, když vojáci NATO cvičili v Norsku. Západ si však plně uvědomuje význam regionu, v posledních letech však zatím pouze dohání ruský náskok.
