Centra světového obchodu jsou v ohrožení. Nečekaně zranitelné jsou i technologické a finanční mocnosti
Hurikány, stoupající hladiny moří, horka i propadání do země – klimatická krize ohrožuje světová centra obchodu jako New York, Šanghaj nebo Bangkok. V ohrožení nejsou jen lidé, ale i biliony dolarů. Podívejte se na deset globálních metropolí, které podle žebříčku Cushman & Wakefield patří mezi nejzranitelnější.
New York: Když je na Wall Street voda po kotníky
New York je jedním z nejvýznamnějších finančních a kulturních center světa. Město s více než osmi miliony obyvatel je domovem pro největší burzu na světě (NYSE) a slouží jako sídlo mnoha nadnárodních korporací, mediálních společností i startupů. Ekonomika města je široce diverzifikovaná – zahrnuje finance, technologie, zdravotnictví, vzdělávání i cestovní ruch. Metropole má obrovský vliv na globální obchod, módu, média a na kulturu.
Přesto město čelí rostoucím hrozbám spojeným s klimatickou změnou. Mezi největší rizika patří stoupající hladina moře, bouřkové přívalové a častější extrémní srážky. Město leží na pobřeží a velké části jeho území jsou nízko položené, což jej činí náchylným k záplavám. Očekává se, že do poloviny tohoto století by jimi mohlo být pravidelně ohroženo více než 800 tisíc obyvatel.
New York však na tato rizika aktivně reaguje. Vedení města investuje miliardy dolarů do infrastruktury pro zmírnění dopadů klimatu, například do budování protipovodňových bariér, zelených střech a zlepšení kanalizační sítě.
Hongkong: finanční pevnost na tenkém ledě
Díky své strategické poloze na jihovýchodním pobřeží Číny funguje Hongkong jako brána mezi Východem a Západem. Ekonomika města je založená na službách, především financích, mezinárodním obchodu a na logistice. Sídlí zde stovky globálních firem, burza cenných papírů patří mezi největší na světě a město je důležitým přístavem i leteckým uzlem.
Klimatická změna však představuje pro Hongkong vážnou hrozbu. Hlavními riziky jsou stoupající hladina moře, intenzivní tajfuny a extrémní srážky, které mohou způsobit rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy. Vzhledem k husté zástavbě a kopcovitému terénu je město zvlášť citlivé na tyto extrémy. Pobřežní oblasti, kde se koncentruje velká část ekonomické aktivity, jsou přímo ohroženy kombinací silného větru, dešťů a přílivových vln.
Místní vláda postupně zavádí adaptační opatření. Mezi ně patří modernizace kanalizační infrastruktury, výstavba protipovodňových hrází a zvyšování úrovně připravenosti veřejnosti na extrémní počasí.
Houston: americká ropná metropole pod tlakem hurikánů
Houston je ekonomickým centrem zejména v oblasti energetiky, petrochemie a zdravotnictví. Sídlí zde řada nadnárodních korporací v ropném a plynárenském průmyslu, NASA a další významné, například zdravotnické instituce.
Město výrazně ohrožují extrémní deště, hurikány a záplavy. Houston se nachází v nížinaté oblasti poblíž Mexického zálivu a čelí stále častějším a intenzivnějším bouřím. Stále větší urbanizace a nedostatečné odvodňovací kapacity tuto zranitelnost jen zvyšují.
Město i stát Texas reagují na rostoucí rizika kombinací inženýrských a přírodě blízkých opatření. Mezi aktuální projekty patří nejen rozšiřování retenčních nádrží, posilování hrází, ale i návrh rozsáhlého pobřežního systému Ike Dike, který má chránit region před budoucími hurikány. I přesto zůstává Houston jedním z nejohroženějších velkoměst USA.
Jakarta: Město, které se propadá pod svou vlastní vahou
Hlavní město Indonésie generuje významnou část HDP celé země a je klíčovým bodem pro obchod, finance, průmysl a pro dopravu v jihovýchodní Asii. Jakarta je sídlem vládních institucí, mezinárodních firem a důležitým logistickým uzlem.
Hlavní hrozbou pro Jakartu je kombinace stoupající hladiny moře, nadměrného čerpání podzemních vod a stále častějších záplav způsobených silnými dešti. Podle některých odhadů klesá město pod vlastní vahou o 10 až 20 centimetrů ročně, což znamená, že části Jakarty by se mohly během několika desetiletí ocitnout pod hladinou moře. Hustá zástavba, chybějící kanalizační infrastruktura a rychlá urbanizace zvyšují riziko katastrof.
Indonéská vláda na tuto krizi zareagovala radikálním krokem, rozhodla o přesunu hlavního města z Jakarty do nově budovaného města Nusantara na ostrově Borneo. Nusantara má být technologicky pokročilé město s důrazem na udržitelnost a ekologickou infrastrukturu. Přesun je plánován na několik desetiletí a má stát miliardy dolarů. I když nejde o rychlé řešení klimatické krize v Jakartě, je to symbolický i praktický krok směrem k adaptaci.
Ho Či Minovo Město: Vietnam na hraně zaplavení
Ho Či Minovo Město, dříve známé jako Saigon, je pulzující metropole a ekonomická páteř Vietnamu. Právě zde se odehrává většina vietnamské průmyslové výroby, obchodu a zahraničních investic. V posledních dekádách se město proměnilo v jedno z nejrychleji rostoucích ekonomických center jihovýchodní Asie.
Jenže pod tímto růstem se skrývá křehkost – město leží v nížině, kterou každoročně sužují tropické deště, záplavy a stoupající hladina moře. Navíc dochází k poklesu půdy vlivem nadměrného čerpání spodní vody. Studie varují, že do roku 2050 se mohou rozsáhlé části města ocitnout pod vodou.
V kombinaci s vysokou hustotou osídlení, urbanistickým chaosem a nedostatečnou infrastrukturou představuje klimatická hrozba reálnou noční můru. A přesto se zde dál staví do výšky, jako by hrozby budoucnosti neměly nikdy přijít.
Peking: žíznivá metropole s horkou budoucností
Peking je nervovým centrem druhé největší ekonomiky světa – místo, kde se tvoří politika, byznys a výzkum Číny. Ale zároveň je to město, které bojuje o vodu. Klimatická změna zde přináší extrémní vlny veder, dlouhotrvající sucha a znečištěné ovzduší, které zesiluje teplotní stres.
Peking má jednu z nejnižších zásob sladké vody na obyvatele mezi světovými metropolemi. S rychle rostoucí populací, intenzivní průmyslovou aktivitou a omezenými zdroji vody se stává každá kapka vody doslova strategickou surovinou. Vláda se snaží problém řešit například gigantickým jižním vodním kanálem, ale současně město bobtná dál. Když se k horku a suchu připojí urbanistická neprostupnost a změna mikroklimatu, hrozí smrtící koktejl, který ohrožuje nejen ekonomickou výkonnost, ale i zdraví milionů lidí.
Dháka: Jak v srdci šicího stroje světa kolabuje klima
Hlavní město Bangladéše je jedním z nejhustěji osídlených měst na světě a zároveň klíčovým článkem globálního dodavatelského řetězce, zejména v textilním průmyslu. Značná část globálních značek oděvů pochází právě odtud. Ale tato „továrna světa“ stojí v jedné z nejzranitelnějších oblastí planety. Leží téměř na úrovni moře, obklopená řekami, které se každoročně vylévají z břehů.
Cyklony, stoupající hladina moře a narůstající urbanizace způsobují chronické záplavy, hygienické krize a zdravotní rizika. Miliony lidí žijí v podmínkách, kde je každá změna počasí potenciální katastrofou. Přesto zůstává Dháka klíčovým motorem bangladéšské ekonomiky a globální závislost na jejích výrobcích jen zdůrazňuje nutnost podat těmto oblastem pomocnou ruku.
Bombaj: megaměsto na ostří klimatického nože
Bombaj je finanční metropolí Indie, domovem burz, filmového Bollywoodu a sídel korporací s celosvětovým dosahem. Ale její geografie je nemilosrdná. Město je vystavěné na úzkém poloostrově obklopeném mořem, kde každoroční monzun přináší masivní srážky.
V kombinaci s neplánovanou urbanizací, zabetonovanou krajinou a zanedbaným odvodňovacím systémem vede jakýkoli prudký déšť k záplavám, které ochromují dopravu, ekonomiku i životy obyčejných lidí.
V roce 2005 zde zahynuly stovky lidí během jediného dne, když spadlo více než 900 mm srážek. Klimatická změna činí tyto jevy častějšími a intenzivnějšími. Přitom více než 40 procent obyvatel žije v chudinských čtvrtích, často přímo v záplavových oblastech. Bombaj je symbolem růstu i zranitelnosti – megaměstem, které žije na ostří klimatického nože.
Šanghaj: čínský drak s nohama v bahně
Šanghaj je nejlidnatějším městem Číny, přístavní obr a globální finanční centrum. Přes něj proudí miliardy dolarů a miliony kontejnerů. Je to město mrakodrapů, luxusních hotelů i technologických gigantů. Ale celé toto impérium stojí na velmi vratkém základu – na deltě řeky Jang-c’-ťiang, která je extrémně citlivá na stoupající hladinu moře.
Šanghaj je navíc jedním z měst, která se nejrychleji propadají – kvůli zátěži výstavby a podzemní infrastruktuře. Kombinace poklesu půdy a stoupající hladiny moře znamená, že v horizontu několika desetiletí bude velká část města pod vodou, pokud nepřijde masivní investice do ochranných systémů. Už nyní se budují protipovodňové stěny, ale tempo urbanizace a klimatických změn je zatím rychlejší. Ekonomické srdce Číny tak bije čím dál níže – doslova.
Miami: Ráj na pobřeží, který se topí za slunečného dne
Miami je symbolem luxusu, zábavy a nekonečných pláží. Ale pod touto slunečnou fasádou se skrývá velmi vážný problém – město je jedním z nejzranitelnějších v USA vůči klimatickým změnám. Nejde jen o hurikány a bouře – i při jasném počasí dochází v některých částech města k záplavám, takzvaným sunny day floodings.
Miami leží na porézním vápencovém podloží, které znemožňuje stavbu tradičních hrází – voda si prorazí cestu skrz zem. Přístav, letiště, domy za miliony dolarů i mrakodrapy v centru jsou tak doslova v první linii. Pojišťovny zvyšují sazby nebo opouštějí trh, obyvatelé hledají jiná místa k životu. A přesto se dál staví a investuje – jako by se nic nedělo.
