Trump víří chaos, jeho ekonomika vzkvétá. Pomáhá americkému růstu prezident, nebo umělá inteligence?

Americké ekonomice se překvapivě daří. V prvním letošním kvartálu vyrostl hrubý domácí produkt o 2,1 procenta a obdobný nárůst se zatím očekává i pro celý rok. Dobře se vede zejména akciovým trhům, které podle nových zpráv v uplynulém čtvrtletí zažily nejlepší období od pandemie. Vnitropolitická a geopolitická situace je přitom v důsledku Trumpových rozhodnutí vším, jen ne stabilním a prosperujícím prostředím. 

Trumpova agresivní celní politika, masivní vlna deportací a zejména válka s Íránem a rostoucí ceny ropy by za standardních okolností podle analýzy The Economist působily viditelné ekonomické propady. Největší světové hospodářství se však zdánlivě paradoxně drží na nohou. 

Wall Street imunní vůči zemětřesením

V centru amerického ekonomického paradoxu stojí právě akciové trhy. Trump se jejich výsledky dlouhodobě snaží představovat jako hlavní výstup své ekonomické politiky. A není se čemu divit. Hlavní americké akciové indexy v čele s indexy S&P 500, Nasdaq Composite a Dow Jones neustále stoupají, stejně tak se americkému byznysu daří zvedat své tržby a výdělky. Od začátku Trumpova druhého období se S&P 500 zvedl o více než dvacet pět procent, těsně pod rekordními růsty. Bílý dům tento stav předkládá jako svůj velký trumf. 

Tomáš Pfeiler, portfolio manažer ve společnosti Cyrrus, tvrdí, že Trumpova politika tržnímu růstu zatím spíše pomáhá – například skrze daňové úlevy, které mají pozitivní vliv na spotřebu a korporátní investice. Do určité míry je však úspěch Wall Streetu nezávislý na krocích vládnoucí administrativy. „Ukazuje se, že americká korporátní sféra je do značné míry imunní vůči politickým výkyvům. Závislost je menší, než jsme předpokládali,“ uvádí Pfeiler. 

Podobně mluví i Jan Hájek, šéf akciového fondu Top Stocks. Trhy rostou, protože krátkodobě dochází k pozitivním změnám a deregulaci. Z víceletého hlediska ale může představovat problém volatilita trhů, která se bude promítat do dlouhodobého rozhodování investorů. 

Volatilita zachvátila Wall Street v uplynulých měsících vlivem politických otřesů. Hlavní indexy sledovaly historické poklesy způsobené válkou s Íránem nebo Trumpovým „Dnem osvobození“, během kterého prezident ohlásil plošná reciproční cla. Po prudkých propadech však opakovaně následoval neméně ostrý růst a nadprůměrně rychlé zotavování. 

Sázka na Trumpův ústup

Určitou roli hraje v tomto ohledu i psychologie investorů. I v ekonomické politice Bílého domu se propisuje dnes již zavedený akronym TACO (Trump Always Chickens Out) – tedy Trumpova tendence vzít zpátečku z agresivních kroků, pokud hrozí jejich neblahý ekonomický dopad. Z pohledu analytičky Anny Píchové ze společnosti EMUN se trh s touto realitou naučil pracovat, přičemž zejména individuální retailoví investoři TACO využívají k nákupům akcií při poklesech jejich cen. 

Jak uvádí Pfeiler, na toto chování následně naskakují i velcí hráči, přičemž poklesy tak netrvají příliš dlouho. Portfolio manažer každopádně upozorňuje na to, že trend „vykupování dipů“, tedy investování v době poklesu cen, můžeme sledovat už od dob pandemie a není nutně přímo napojený na Trumpovu administrativu. 

Volné ruce pro AI

Za růstem americké ekonomiky i akciových trhů podle ekonomů stojí aktuálně především masivní boom AI sektoru, se kterým se pojí velká důvěra trhů i obrovské kapitálové investice do potřebné infrastruktury. Podle The Economist tento rozvoj dokázal vyrovnat a překonat propady způsobené některými politikami Washingtonu. Týdeník uvádí, že do americké ekonomiky umělá inteligence přispěla asi půl procentního bodu růstu HDP. 

Jak upozorňuje Magdalena Fiřtová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, je reálným rizikem, že tato vysoká důvěra v AI sektor ve skutečnosti silně ukazuje na existenci investiční bubliny. Alespoň aktuálně ale tento trend z velké části zahlazuje škody, které hospodářství podle Fiřtové způsobují některá rozhodnutí Bílého domu – v čele se cly, plošnými deportacemi a obecnou politickou nejistotou. 

Ve vzestupu amerického AI průmyslu hraje roli i velmi benevolentní přístup prezidentské administrativy. Ta se donedávna bránila zavádění jakékoli regulace ve snaze podporovat vývoj a růst nadějného sektoru. I tato pozice se ale v poslední době mění. 

Trump začátkem června vydal prezidentský dekret definující první mantinely pro umělou inteligenci. Fiřtová ale tvrdí, že se nejedná o „ucelenou a systémovou strategii regulace AI“. Nová legislativa dává firmám pouze dobrovolnou možnost nechat Bílý dům nahlížet do svých nových modelů. Jak upozornila americká média, tomuto rozhodnutí předcházely rozpory uvnitř vlády a proměnlivá pozice prezidenta. 

Trh nezávislý na politice

Podle Hájka každopádně americká administrativa AI zatím nijak výrazně neškodí a obecně není regulace něčím, co by v dohledné době mělo vývoj sektoru ohrozit. Dopad Trumpovy politiky na vývoj technologie je v tuto chvíli velmi spekulativní a nemůžeme s jistotou říct, jak by se odvětví chovalo, kdyby byl u moci jiný prezident, který by prosazoval větší regulaci. Podobně význam regulační politiky USA pro rozvoj AI průmyslu zpochybňuje i Pfeiler, podle kterého skutečná brzda přijde až ve chvíli, kdy se „ukáže, že investice nepřinášejí takový účinek, jaký by velcí investoři chtěli“. 

Jak vysvětluje Pfeiler, toto v oblasti umělé inteligence poukazuje na širší a dlouhodobější trend. A to sice, že se politika a byznys oddělují, přičemž se soukromý sektor stává více samostatným a tím pádem i schopným lépe snášet politické otřesy. 

O podobné realitě hovoří i Fiřtová ve vztahu k celé americké ekonomice. Podle ní se hospodářství zvedá zejména proto, že americké firmy, kapitálový trh a technologický sektor dokázaly „absorbovat i špatnou politiku“.