Trumpovi stačilo 100 dní v Bílém domě na to, aby přivedl americkou ekonomiku na pokraj
Americký prezident Donald Trump strávil prvních 100 dní v Oválné pracovně tím, že přivedl k propasti ekonomiku, kterou mu záviděl celý svět. Staronový šéf Bílého domu kromě toho ohrozil reputaci USA jako bezpečného finančního přístavu a vyvolal strach mezi voliči, kteří ztratili důvěru v jeho vedení, napsal web CNN.
Američané zoufale toužili po úlevě od předražených potravin. Uvěřili proto Trumpovým slibům, že ze Spojených států znovu učiní ráj na zemi. Prezident však záměrně a sám od sebe přijal opatření, která téměř jistě povedou k dalšímu růstu cen. Trumpovy kroky by navíc mohly způsobit nedostatek zboží a vyvolat chaos v amerických firmách, nad kterými se objevil mrak recese.
Trump se pokouší o nejzásadnější reformu americké a světové ekonomiky za několik generací. Šéf Bílého domu je přesvědčen, že díky celní válce, která ukáže ekonomickou sílu USA, rozdrtí obchodní rivaly a obnoví mýtus zlaté éry z konce 19. století. Prezident, který hraje golf, zatímco Američané přicházejí o celoživotní úspory, však často působí lhostejně ke strastem svých občanů, od miliardářů a obchodních magnátů po běžné spotřebitele.
Trump v úterý překoná milník 100 dní v úřadu, během nichž z akciových trhů zmizely biliony dolarů, přední firmy odsunuly zveřejnění svých ročních prognóz a někteří maloobchodníci přestali prodávat zboží vyrobené v Číně. Mezinárodní měnový fond (MMF) mezitím snížil očekávaný růst USA, centrální banka (Fed) uvedla, že některé podniky přestaly najímat nové zaměstnance, a generální ředitel Walmartu řekl Trumpovi, že jeho politika do léta ochromí dodavatelský řetězec. Varovným signálem možného skluzu ekonomiky do recese je také pokles spotřebitelské důvěry, která v dubnu dosáhla čtvrté nejnižší úrovně od roku 1952.
Spojené státy proti všem
Stejně jako většina toho, co Trump od svého návratu do Oválné pracovny udělal, je i jeho obchodní politika právně a ústavně sporná. Republikán jednostranně vyhlásil stav národní nouze, aby získal pravomoci k vedení de facto celní války.
Nyní Trump disponuje obrovskou a nekontrolovatelnou mocí, jejíž pomocí chce otestovat svou celoživotní teorii, že Spojené státy jsou již dlouho okrádány všemi ostatními zeměmi. Jeho cílem je donutit zahraniční trhy, aby se otevřely americkým výrobkům, a přimět výrobce, aby vrátili továrny a pracovní místa zpět do amerických průmyslových regionů, které „zaplatily vysokou cenu za globalizaci“. Prezident tvrdí, že jeho strategie povede k desítkám obchodních dohod výhodných pro USA.
Prezident tak do praxe uvádí své přesvědčení, že Spojené státy by neměly vést svět za ruku, ale využívat své síly v bilaterálních jednáních k tomu, aby donutily menší země přijmout politiku, která prospívá především Americe. Tento princip již USA připravil o mnoho spojenců, i když to je pro prezidenta – který vidí život jako souboj, v němž jeden vyhrává a druhý prohrává – spíše předností.
K tomu, že se americká ekonomika ocitla na pokraji propasti, přispívá také prezidentova výbušná povaha a přesvědčení, že má lepší ekonomický přehled než ti, jejichž úkolem je chránit zaměstnanost a bojovat proti inflaci.
Jeho útoky na šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella poškodily image Ameriky jako garanta stability globální ekonomiky. Trump požaduje výrazné snížení úrokových sazeb, přestože mnoho odborníků varuje, že by to mohlo vést k nárůstu inflace, která se kvůli jeho clům očekává. Trhy jeho zásahy nesnesly – což je možná jeden z důvodů, proč alespoň prozatím zmírnil své výhrůžky vůči Powellovi.
Na blížící se bouři je pozoruhodné to, že není výsledkem hospodářských cyklů, vnějšího ekonomického šoku, teroristického útoku nebo vyšší moci, jako je pandemie nebo přírodní katastrofa. Je dílem amerického prezidenta, který vědomě přijal celní politiku, o které téměř všichni informovaní ekonomové předpovídají, že povede k vyšším cenám a zpomalení ekonomické aktivity.
Američané už Trumpovi nevěří
Nejde jen o to, co Trump dělá, ale také o to, jak to dělá. Náhle uvalil, poté pozastavil a upravil svá arbitrární cla nepředvídatelným způsobem, čímž vyvolal nejistotu, která může vést k recesi. V rozhovoru pro časopis Time prohlásil, že již uzavřel 200 obchodních dohod a že jeho tým jedná s Čínou, která čelí v součtu 145procentním clům. Ta fakticky zastavila obchod mezi oběma zeměmi. Peking popírá, že je v kontaktu s USA, a nejeví žádné známky toho, že by ustoupil jeho zastrašování.
Zmatek a prudké obraty v Trumpově celní politice byly traumatizující pro miliony Američanů, kteří doufali, že jim přinese ekonomickou úlevu.
Po vítězství v listopadových volbách klesla Trumpova popularita podle nového průzkumu CNN/SSRS na 41 procent. Takto nízkého výsledku za posledních 70 let nedosáhl během prvních sta dní v úřadu žádný jiný prezident USA. Na historickém minimu – 39 procentech – je pak Trumpova oblíbenost v oblasti ekonomiky, která je klíčem k jeho dlouhodobé politické životaschopnosti. Pouze 35 procent respondentů schvaluje Trumpův přístup k inflaci, stejný počet lidí podporuje Trumpa v otázce cel.
Co čekat dál?
Trumpova zhoršující se pozice zvyšuje tlak na to, aby dosáhl výsledků, které ospravedlní masivní šok a škody, jež způsobil ekonomice. Jeho administrativa však trvá na tom, že hospodářská strategie, která se zdá být výsledkem prezidentových osobních rozmarů, je promyšleným plánem a nakonec přinese plody.
Pokud Trumpova celní strategie uspěje a výrazně zlepší obchodní podmínky pro Spojené státy, popře tím konvenční znalosti téměř všech předních ekonomických analytiků a desítky let americké hospodářské politiky. Pokud však uvrhne zemi – a zbytek světa – do recese, nebude mít úniku, protože se stal zosobněním své celní politiky. Proto bude důležité sledovat, co se bude dít dál.
Administrativa předpovídá, že brzy přijde vlna obchodních dohod s Japonskem, Jižní Koreou a s Evropskou unií. Vzhledem k tomu, že vyjednávání takových dohod obvykle trvá roky a v demokratických státech vyžadují ratifikaci zahraničními zákonodárnými orgány, je pravděpodobné, že výsledek nebude hned tak znát. Trump ale každý pakt oslaví jako mimořádný průlom.
VIDEO: Večírek po studené válce skončil. Evropa se už nemůže spoléhat na Spojené státy, řekl Pojar v pořadu FLOW
I kdyby Trump uspěl, jeho přístup téměř jistě znamená vyšší ceny pro všechny Američany – což je v přímém rozporu se signály, které jim vysílal před loňskými volbami. Trump časopisu Time řekl, že by považoval za „vítězství“, pokud by cla na zahraniční dovozy v příštím roce činila 20, 30 nebo 50 procent. Takový scénář se ale americkým spotřebitelům výrazně prodraží. Trump trvá na tom, že to kompenzuje masivním snížením daní, což ale nebude jednoduché prosadit v Kongresu.
Trumpova vize naznačuje, že svět čekají ještě bouřlivější časy. Například naznačil, že by chtěl mít výhradní odpovědnost za stanovování cen zboží. „Jsme obchodní dům a stanovujeme ceny,“ prohlásil. „Některé země se možná ozvou a požádají o úpravu a já to zvážím, ale v zásadě budu ceny stanovovat na základě svých rozsáhlých znalostí,“ dovysvětlil své představy.
Takový arbitrární systém, v němž ceny určuje jedna osoba – natož někdo s tak základními znalostmi ekonomie jako Trump – je receptem na chaos, který může zničit pravidla ekonomického systému, jenž z USA udělal největší světovou mocnost. „Spojené státy byly víc než jen národ. Byly značkou,“ varoval minulý týden miliardář a investor Ken Griffin. „Pro většinu světa byly inspirací. A my teď tuto značku ničíme.“
