USA podle Trumpa Hormuzský průliv nepotřebují. Trhy ostře nesouhlasí a ukázaly mu cenu, kterou Amerika platí
- Výroky Donalda Trumpa o „nezávislosti“ USA narážejí na realitu globálního trhu s ropou.
- Uzavření Hormuzského průlivu žene ceny ropy nad 100 dolarů a zdražuje paliva i dopravu.
- Klíčovým rizikem není nedostatek ropy, ale cenový šok, který může zpomalit ekonomiku a zvýšit inflaci.
Ještě minulou středu Donald Trump v televizním projevu tvrdil, že Spojené státy ropu, která proudí přes Hormuzský průliv, prakticky nepotřebují. O pár dní později ale na síti Truth Social vulgárně vyzýval k jeho otevření. Právě tento obrat podle americké CNN ukazuje, že význam průlivu pro americkou ekonomiku je větší, než prezident připouštěl.
Na první pohled má Trump kus pravdy. USA odebírají přes Hormuz jen relativně malé množství ropy a většinu své spotřeby by dokázaly nahradit jinými dodávkami. Jenže to neznamená, že jsou vůči dění v Perském zálivu imunní. Hormuzským průlivem totiž běžně prochází asi pětina světové ropy a jakýkoli výpadek se okamžitě promítá do cen na celém trhu.
Právě ceny jsou pro Ameriku hlavní problém. Ropa v USA po Trumpově projevu vyskočila o více než jedenáct procent a uzavřela nad 111 dolary za barel, nejvýš za poslední čtyři roky. Ještě před válkou se přitom obchodovala pod 70 dolary. Nahoru zamířil i benzin, jehož průměrná cena v USA se podle CNN dostala na 4,11 dolaru za galon.
Spojené státy sice za posledních patnáct let výrazně posílily těžbu díky frakování a horizontálním vrtům, zejména v texaské Permské pánvi, a Trump proto rád mluví o energetické nezávislosti. Jenže ta je jen částečná. USA dál dovážejí přes šest milionů barelů ropy denně a zhruba čtyři miliony barelů zároveň vyvážejí. Důvod je prostý: americká produkce je z velké části lehká ropa, zatímco rafinerie a průmysl potřebují i těžší typy suroviny.
Zakladatel Pickering Energy Partners Dan Pickering pro CNN připomíná, že ropa je globální komodita. Když se v jednom regionu ztenčí nabídka, o volné barely začnou soutěžit odběratelé po celém světě. Výsledkem je růst cen pro všechny, nejen pro země, které berou ropu přímo z Blízkého východu.
Americe tak podle všeho nehrozí, že by jí ropa fyzicky došla. Mnohem citelnější je cenový šok. Vyšší ceny pohonných hmot už dopadají na domácnosti, které se stále nevzpamatovaly z předchozí inflační vlny, i na malé firmy, které už mají jen omezený prostor promítat další náklady do konečných cen.
Právě tady se z energetického problému stává makroekonomický. Dražší ropa prodražuje nejen benzin, ale i diesel, a tím i kamionovou dopravu. Vyšší náklady se proto přelévají do cen širokého spektra zboží. Přes Hormuz navíc neproudí jen ropa, ale i další suroviny včetně hliníku, helia nebo hnojiv, takže tlak se může propsat i do cen stavebních materiálů, čipů a potravin.
Ekonomové už počítají, jak silný zásah to může být. Podle analytiků z Wall Street každé zdražení ropy o deset dolarů za barel ubere americkému HDP zhruba 0,1 až 0,4 procentního bodu. Současný růst tak pro ekonomiku nepředstavuje detail. Hlavní ekonom RSM US Joe Brusuelas ale pro CNN upozorňuje, že americká ekonomika ještě nějaký čas zvládne ropu nad 100 dolary za barel. Jiná situace by nastala, pokud by ceny vystřelily ke 150, nebo dokonce 200 dolarům.
Trhy proto stále citlivěji reagují na Trumpovy výroky. Prezident střídá tvrdé hrozby vůči Íránu s tvrzením, že země závislé na blízkovýchodní ropě mají problém vyřešit samy. Jeho administrativa sice slíbila doprovod tankerů a pojištění lodím, které o krytí přišly, investoři ale stále nevidí jasnou strategii, jak konflikt ukončit a průliv stabilně otevřít.
Další nejistotu přidává Teherán. Írán naznačil, že by mohl za bezpečný průjezd vybírat poplatky. Podle stratéga Citi Anthonyho Yuena by i jen částečně otevřený Hormuz mohl znamenat výpadek 4,4 až osmi milionů barelů ropy denně na světovém trhu. A právě to je pro Washington problém: Spojené státy sice mohou tvrdit, že ropu z Hormuzu nepotřebují, ale před důsledky drahého globálního trhu se neschovají.
