Je za pět minut dvanáct, slova nestačí, situace se dál zhoršuje, konstatoval Gorbačov, který na pražskou konferenci nepřijel na doporučení lékařů. „Evropa se musí stát motorem pro vybudování nového globálního světa, světa bezpečného, spravedlivého a stabilního,“ řekl.
První a poslední sovětský prezident poukázal na ukrajinský konflikt, na teroristické útoky ve Francii a dalších zemích a na prudké zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem. Hospodářské kontakty budované desetiletí se zpřetrhávají, dialog nahradily sankce, řekl Gorbačov.
„Za sankcemi se nelze schovávat,“ pokračoval. „Odpovědnost máme všichni,“ dodal. Podle Gorbačova začaly nové závody ve zbrojení, rostou vojenské rozpočty a v Evropě se rozmisťují nové vojenské jednotky. „Žádná vláda zatím nenavrhla spolehlivé východisko z krize,“ konstatoval Gorbačov.
Okamžik pravdy
„Vzniká dojem bezvýchodnosti, neprůchodné slepé uličky. V Evropě i ve světě jsou ale síly, které si uvědomují svou odpovědnost, jsou to politici, zástupci občanské společnosti, veřejně činní aktivisté, vědci, umělci,“ řekl Gorbačov, který v nynější situaci vidí i náznaky obnovení dialogu mezi Ruskem a USA. „Času je málo, přišel okamžik pravdy, je třeba bezodkladně a rozhodně jednat,“ zdůraznil. Prvním a nejnaléhavějším úkolem je podle Gorbačova „demilitarizace ukrajinského konfliktu“.
Na mezinárodní konferenci přijelo několik desítek účastníků, jsou mezi nimi významní bývalí i současní diplomaté. Během víkendu chtějí diskutovat o evropské bezpečnosti a aktuálních hrozbách. Zdravici účastníkům zaslal i prezident Miloš Zeman, na konferenci ji přečetl ředitel zahraničních vztahů Hradu Hynek Kmoníček. Upozornil v ní na to, že je potřeba, aby Rusko neztratilo svou evropskou tvář, protože změna ruské identity by byla změnou „nás všech“. „Nebyli bychom již srdcem Evropy, ale jeho pohraničím,“ přečetl Kmoníček z prezidentovi zdravice.
Dnešní řečníci, mezi kterými byl třeba bývalý britský ministr zahraničí David Owen a bývalý československý politik Ján Čarnogurský, mluvili o možnostech spolupráce mezi Ruskem a západními zeměmi. Poukazovali na nebezpečí současného napětí i na to, že mezi oběma stranami panuje silná nedůvěra. Zdůrazňovali proto potřebu dialogu. Podle jednoho z řečníků jinak Západ a Rusko stráví čas bojem proti sobě, zatímco zbytek světa ekonomicky poroste. Často zmiňovaným tématem také byla válka na Ukrajině.
Gorbačov měl v Praze strávit tři dny a měl se setkat i s prezidentem Zemanem. Měl také pokřtít knihu novináře a spisovatele Milana Syručka „Michail Gorbačov - Uchránil Prahu před krveprolitím?“, k níž napsal úvod. Syruček řekl, že kniha je především o vztahu Gorbačova k Československu. Důležitá kapitola se zabývá jeho dopisem z roku 1989, který Gorbačov podle Syručka poslal jménem sovětské vlády. „Už 20. listopadu v tomto dopise dal příkaz do Milovic střední skupině sovětských vojsk, že kdyby československá armáda, bezpečnost a milice chtěly silou vystoupit proti demonstrantům, aby oni všemi prostředky, i silou, zabránili jakémukoli krveprolití,“ řekl Syruček.
