„Tyto náklady tvoří jen zlomek částek, které by mohly vzniknout v důsledku nekontrolované masové imigrace,“ poznamenal ředitel centra pro mezinárodní ekonomiku Ifo a jeden z autorů studie Gabriel Felbermayr. Chorvatsko bylo vyřazeno z výpočtů kvůli nedostatku údajů.
Felbemayr nicméně věří, že schengenský prostor se zcela nezhroutí. Za mnohem pravděpodobnější považuje možnost, že kontroly budou zavedené na těch hranicích, které jsou na uprchlických trasách. Podle jiného scénáře proto Ifo vypočítalo náklady na kontroly na těch hranicích, na kterých byly hraniční kontroly v EU hlášeny od léta 2015. Při tomto scénáři by se HDP snížil o 0,06 až 0,11 procenta, celkem tedy o devět až 15,4 miliardy eur, tedy 17,83 až 30,39 eura na obyvatele.
Skutečnosti, že kvůli kontrolám na hranicích schengenského prostoru, se sníží objem přepraveného nákladů po silnici a že to může mít dopad na mezikontinentální obchod Evropy se zbytkem světa, nebyly vzaty v úvahu.
Osobní kontroly na hranicích se chovají jako clo na zboží ve výši 0,5 procenta a na služby ve výši 0,8 procenta. Zkušenosti z hranic USA s Kanadou a Mexikem ukazují, že nákladní vozy musí v průměru čekat 20 minut.
