Inflace v Německu vrostla na maximum od roku 2012

Detail Říšského sněmu v Berlíně

Detail Říšského sněmu v Berlíně Zdroj: Jawed Karim via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Německá finanční pomoc zadluženému Řecku je zákonná, rozhodl ve středu ráno německý ústavní soud v Karlsruhe. S napětím očekávaný verdikt přinesl úlevu jak pro vládu v Berlíně, tak pro akciové i měnové trhy.
Berlín (ilustrační foto)
3
Fotogalerie

Meziroční míra inflace v Německu podle údajů harmonizovaných s metodikou výpočtu v zemích Evropské unie v únoru vystoupila na 2,2 procenta. Dostala se tak nejvýše od srpna 2012. Proti lednu se ceny zvýšily o 0,7 procenta. Oznámil to dnes spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje z počátku tohoto měsíce. V lednu meziroční inflace činila 1,9 procenta.

Podle neharmonizovaných údajů ceny meziročně vzrostly také o 2,2 procenta. Proti lednu se pak zvýšily o 0,6 procenta.

Ceny potravin se v únoru meziročně zvýšily o 4,1 procenta, ceny alkoholických nápojů a tabáku pak o 2,3 procenta. Ceny v dopravě vzrostly o pět procent. Meziročně klesly pouze ceny v komunikacích, a to o 0,9 procenta.

Inflace v Německu se tak poprvé od září 2012 dostala nad úroveň oficiálního cíle Evropské centrální banky (ECB) pro celou eurozónu. To by mohlo banku přimět k tomu, aby začala uvažovat o postupném zpřísňování měnové politiky. Cílem ECB je, aby se meziroční tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty. ECB v posledních letech měnovou politiku výrazně uvolňuje, aby podpořila inflaci. Zavedla například záporné depozitní sazby a spustila nákupy vládních dluhopisů.

Silný růst inflace v Německu by mohl zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně, zvláště před zářijovými volbami v Německu. Ke kritikům uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann a mnozí němečtí politici. Veřejnost nese nelibě zejména to, že extrémně nízké úroky poškozují střadatele.