Irácký parlament se vyslovil pro odchod všech cizích vojáků

Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi. (5.1.2020)

Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi. (5.1.2020) Zdroj: Reuters

Nepokoje v Iráku
Nepokoje v Iráku
Protest před americkou ambasádou v Bagdádu pokračoval i ve středu.
Protest před americkou ambasádou v Bagdádu pokračoval i ve středu.
5
Fotogalerie

Irácký parlament schválil usnesení, v němž vyzval vládu, aby ukončila přítomnost cizích vojáků v zemi. Chce tím zajistit, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody. Informovala o tom agentura Reuters. 

Parlament, jehož rozhodnutí není právně závazné, se sešel na mimořádné schůzi v souvislosti s pátečním americkým raketovým útokem, při němž zemřel velitel íránských jednotek Kuds Kásem Solejmání, člen vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdí Muhandis a dalších osm lidí.

Iráčtí poslanci také vyzvali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), která v roce 2014 ovládla rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. Nyní už podle poslanců není pomoc koalice potřeba, neboť "vojenské operace byly ukončeny a bylo dosaženo vítězství".

Parlamentní rezoluce nejsou, na rozdíl od zákonů, v Iráku závazné, a bude tak muset být schválen ještě zákon, který by stávající dohodu o koalici zrušil, upozornila televizní stanice Al-Džazíra. Usnesení navíc schválili především šíitští poslanci. Většina zástupců sunnitů a Kurdů totiž mimořádnou schůzi bojkotovala. Jeden ze sunnitských poslanců Reuters řekl, že obě skupiny se obávají, že po odchodu koaličních sil by Irák byl vystaven riziku povstání, podrytí bezpečnosti a posílení šíitských milicí podporovaných Íránem.

Na začátku zasedání parlamentu premiér Ádil Abdal Mahdí poslancům doporučil, aby podnikli urychlené kroky k odchodu zahraničních vojáků ze země. Bude to podle něho v zájmu Iráku i Spojených států.

"I přes vnitřní a vnější obtíže, jaké nás možná čekají, je to v principu a praxi to nejlepší pro Irák," řekl Mahdí. Uvedl, že v letech 2011 až 2014 v Iráku žádní zahraniční vojáci nebyli a vztahy se Spojenými státy kvůli tomu podle něho neutrpěly.

Smrt Solejmáního a Muhandise označil premiér Iráku za politický atentát. S íránským generálem se měl premiér Mahdí podle svých slov v pátek sejít.

Koalice proti IS vedená Spojenými státy dříve oznámila, že pozastavuje výcvik a podporu iráckých bezpečnostních sil kvůli opakovaným raketovým útokům na základny, kde jsou její vojáci rozmístěni. V rámci této koalice působí v zemi asi 5200 amerických vojáků. Severoatlantická aliance už v sobotu oznámila, že pozastavuje v Iráku svoji výcvikovou misi, na jejíž práci se podílí také čeští vojáci.

Irácké ministerstvo zahraničí si kvůli opakovaným americkým náletům, jejichž obětí se stal i Solejmání, předvolalo velvyslance USA. Takové jednání je "nehorázným narušením suverenity Iráku a mezinárodního práva a norem, jež upravují vztahy mezi zeměmi a které zakazují využívat území jedné země k útokům na jiný stát," uvedlo ministerstvo v prohlášení. Resort také informoval, že u generálního tajemníka OSN a Rady bezpečnosti OSN podal kvůli americkým útokům na iráckém území oficiální stížnost. Radu bezpečnosti OSN Irák vyzval, aby údery odsoudila.

Solejmání byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů.