Podle MAAE, která má za úkol na íránský jaderný program dohlížet, islámská republika necelých šest týdnů po uvolnění sankcí plní „všechny své závazky“. Zásoby těžké vody sice ještě 17. ledna - tedy den poté, co dohoda vstoupila v platnost - překračovaly o 0,9 tuny limit stanovený dohodou na 130 tun, minulou středu se ale podařilo ze země 20 tun odvézt, a limit je tak nyní dodržován.
Těžká voda, která má jiné fyzikální vlastnosti než voda běžná, se používá ke zpomalování neutronů a k chlazení jaderných reaktorů. V nich je pak možné využívat přírodní uran, aniž by se musel uměle obohacovat. Reaktor na těžkou vodu chtěl Írán vystavět v Aráku. Některé země se ale obávaly, že by mohl plutonium, které vzniká jako vedlejší produkt v těžkovodních reaktorech, využít k výrobě jaderné zbraně.
Dva nové reaktory
Teherán agentuře pro atomovou energii už podle dnešní zprávy předložil i první informace o plánované výstavbě dvou nových jaderných reaktorů v elektrárně v Búšehru, na které by se mělo na základě dohody z listopadu 2014 podílet i Rusko.
Dnešní zpráva MAAE umožňuje pokračování dohody, kterou Írán uzavřel po dlouhých jednání s USA, Ruskem, Čínou, Francií, Británií a Německem loni 14. července. Zavázal se v ní mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny už obohaceného uranu, k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště a k přestavbě těžkovodního reaktoru v Aráku.
Mezinárodní společenství chtělo dohodou zamezit Íránu ve výrobě atomové bomby. Teherán dlouhodobě popíral, že by o něco takového vůbec usiloval. Uvolnění sankcí znamená pro Írán mimo získání přístupu ke 100 miliardám dolarů z ropných příjmů, které byly blokovány v bankách v zahraničí.
Írán a Západ se těší na vzájemný obchod. Zatím ale chybí peníze
