Islamisté dobyli Palmýru, ovládají už většinu Sýrie

Palmýra a její památky

Palmýra a její památky Zdroj: ctk

Radikálové z organizace Islámský stát kontrolují celé historické město Palmýra v Sýrii. Provládní síly se z místa stáhly po středečních bojích, při nichž padlo na straně syrské armády sto lidí. Oznámili to ochránci lidských práv, kteří situaci v Sýrii sledují z exilu. Podle nich má IS pod svou kontrolou nyní už více než polovinu území Sýrie, ale jde o spíš o řídce obydlené oblasti. U ruské ambasády v Damašku zabil granát jednu osobu, diplomaté jsou ale v pořádku.

Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci monitoruje z Londýna, se vojsko stáhlo z okolí Palmýry i z ní samotné. Vojáci nejsou už ani na vojenském letišti, na velitelství tajné služby ani ve věznici, do níž IS vstoupil v noci. Stažení vojska a jeho spojenců potvrdily také oficiální syrské sdělovací prostředky.

Ramí Abdar Rahmán ze SOHR řekl, že zprávy z místa zatím nehovoří o ničení věhlasných artefaktů ze starověku. Památkáři z města na poslední chvíli odvezli řadu soch a dalších předmětů.

Památkám hrozí zkáza

Palmýra leží na okraji pouště, která přiléhá na východě k irácké provincii Anbár, jež je v rukou IS. Její výhodnou polohu už za starověku využívaly karavany cestující se zbožím. Palmýra je na seznamu světového dědictví UNESCO a odborníci poukazují na její hrozící zkázu už od počátku bojů v Sýrii.

Možné zničení tamních památek ředitelka UNESCO Irina Bokovová označila, za „ohromnou ztrátu pro celé lidstvo“. „Palmýra je místo v poušti s mimořádným významem pro světové dědictví a jakékoli její ničení bude nejenom válečným zločinem, ale také nesmírnou ztrátou pro lidstvo,“ řekla.

Vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby se případem zabývala. „Je třeba, aby Rada bezpečnosti, všichni političtí představitelé stejně jako náboženští vůdci předešli tomuto ničení. Jde o kolébku lidské civilizace, která náleží celému lidstvu. Palmýra ukazuje, jak se jednotlivé kultury ovlivňují a navzájem obohacují,“ dodal Bokovová.

Zříceniny staré 2000 let se nacházejí na jihozápadě města, jež má v arabštině název Tadmur. Boj o město začal 13. května a padlo v něm přes 460 lidí. Podle statistiky, již má k dispozici SOHR, mezi nimi bylo přes 70 civilistů, z nichž mnohé bojovníci IS sťali. Na straně armády je asi 240 mrtvých, IS přišel o 150 členů.

IS kontroluje ropu a plyn

Po dobytí Palmýry je nyní pod kontrolou IS přes 95 tisíc kilometrů čtverečních syrského území, což je polovina Sýrie. Jde ale spíš o řídce obydlené oblasti, větší a ekonomicky významnější města jsou na západě země. IS ale ovládá téměř všechny syrské zdroje ropy a plynu.

Podle SOHR dnes při náletu armádních letounů v části Halabu ovládané opozičními silami zahynulo nejméně 40 povstalců, včetně tří jejich představitelů. Útočící letadla tam shodila barel s výbušninami na hlavní štáb. Množství mrtvých se prý může podstatně zvýšit, protože značný počet lidí utrpěl vážná zranění.

Útok na ruskou misi

Ruská ambasáda v Damašku se dnes zřejmě stala terčem útoku. Do její těsné blízkosti dopadl minometný granát, jehož výbuch zabil jednoho ze syrských strážců a další tři lidi zranil. Mluvčí velvyslanectví agentuře TASS sdělila, že nikdo z pracovníků zastupitelského úřadu zraněn nebyl.

V Iráku se bojuje stále v okolí města Ramádí, které IS dobyl v neděli. Armáda oznámila, že odrazila třetí pokus této skupiny probít se jejím obrannými liniemi východně od Ramádí. Armáda si drží podle agentury Reuters pozice u města Husajba aš-Šarkíja, která leží mezi Ramádí a Fallúdžou, již IS kontroluje už přes rok. Všechna města jsou v provincii Anbár, kterou IS začal obsazovat začátkem loňského roku bez většího odporu tamního sunnitského obyvatelstva. Obranná linie armády se nachází ve vzdálenosti asi 50 kilometrů západně od Bagdádu.

Palmýra je průsečíkem různých starověkých kultur
Historické město Palmýra ležící v oáze v poušti ve střední Sýrii bylo jedním z výjimečných míst starověkého světa, od roku 1980 je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. V minulosti sloužila jako místo, kde se zastavovaly karavany putující po někdejší obchodní cestě spojující Čínu, Indii a Persii s oblastí Středomoří. „Dějiny Palmýry jsou historií otevřenosti vůči světu a propojování různých kulturních vlivů,“ říká ředitel berlínského Muzea Přední Asie Markus Hilgert.

Palmýra zažívala největší rozkvět v prvních stoletích našeho letopočtu. Do svérázného stylu se tu slily různé kulturní vlivy: především helénský, římský, perský nebo mezopotámský. „Myslíme si, že multikulturalita je vynálezem dneška, ale v Palmýře je vidět, že existovala už mnohem dříve,“ upozorňuje Hilgert.

Vlády nad městem se ve třetím století ujala legendární královna Zenobie, která svůj vliv rozšířila až do Egypta. Kvůli tomu si znepřátelila Římskou říši. Tažení císaře Aureliána vedlo v roce 272 ke zničení Palmýry. Mimořádného významu je soubor staveb v oblasti podél někdejší kolonády. V dobrém stavu se dochoval amfiteátr nebo pohřebiště.

Pokud radikálové z Islámského státu zničí, půjde podle Hilgerta o nenahraditelnou ztrátu pro historii lidstva, ale i pro budoucnost Syřanů. Místo by se podle něj mohlo stát jednou z největších turistických atrakcí v Sýrii.