Italský premiér Matteo Renzi tím bude čelit zřejmě nejtěžší politické výzvě od chvíle, co se před deseti měsíci ujal funkce. Musí totiž najít přijatelného kandidáta a prosadit jej v složitém procesu zvolení nové hlavy státu. Jinak zvýší pochyby o své schopnosti uskutečnit hospodářské reformy a chystané změny ústavy a volebního systému.
„Chystám se odstoupit a odstoupím, jak mi to ústava umožňuje,“ řekl Napolitano. Už když se loni v létě ujal funkce prezidenta v době vážné politické krize, zdůrazňoval, že vzhledem k pokročilému věku nejspíše z prezidentského paláce odejde dříve. Z nejrůznějších náznaků vyplývá, že plánuje odstoupit už začátkem příštího roku.
Napolitano se italským prezidentem poprvé stal v roce 2006 a po vypršení sedmiletého mandátu neměl v plánu znovu kandidovat. Kvůli politické krizi, kdy se kvůli rozložení sil v parlamentu v roce 2013 nebyli schopni zákonodárci na jméně budoucího prezidenta shodnout ani po pěti kolech hlasování, ale souhlasil s další kandidaturou. Právě on se pak stal klíčovou figurou při vyjednávání o nové italské vládě, které kvůli patovým výsledkům voleb probíhalo jen velmi obtížně.
O nástupcích se živě spekuluje
Řada politiků už se v médiích naplno rozhovořila o možných Napolitanových nástupcích. Často se mezi nimi objevují například šéf Evropské centrální banky Mario Draghi, současný ministr hospodářství Pier Carlo Padoan, předseda Senátu Pietro Grasso, expremiéři Giuliano Amato a Romano Prodi či bývalý starosta Říma a ministr kultury Walter Veltroni.
Volba nového prezidenta ale může způsobit velké problémy vládě premiéra Mattea Renziho, pokud se jí nepodaří představit přijatelného kandidáta, který by při složitém hlasování v parlamentu získal dostatek hlasů. Zkušenosti z předchozích voleb totiž ukázaly, že zákonodárci v tajném hlasování často překvapivě nepodpoří stranického favorita. Tak v roce 2013 skončil Romano Prodi, kterému nedala důvěru celá stovka volitelů z jeho domovské Demokratické strany.