Jeden z bruselských útočníků je stále na útěku, policie čelí kritice

Pietní místo před burzovním palácem v centru Bruselu

Pietní místo před burzovním palácem v centru Bruselu Zdroj: ctk/ap

Na úterních teroristických útocích v Bruselu se podíleli i bratři Khalid a Brahim El Bakraouiovi. Oznámil to belgický federální prokurátor Frédéric Van Leeuw s tím, že Khalid se odpálil v metru a Brahim na letišti. Vyšetřovatelé stále pracují na identifikaci dalších dvou útočníků z letiště, jeden z nich je na útěku. Podle listu De Standaard je druhým sebevražedným atentátníkem z letiště Najim Laachraoui. O něm se dosud soudilo, že uprchl.

Prokurátor na odpolední tiskové konferenci řekl, že identifikován byl na základě otisků prstů jen jeden z trojice, a to právě Brahim, který je znám i jako Ibrahim. Na letišti se odpálili dva sebevražední atentátníci a právě druhým by podle belgického listu De Standaard měl být čtyřiadvacetiletý Laachraoui, o kterém policie už dříve hovořila jako o komplici pařížského atentátníka Salaha Abdeslama. Neznámá zůstává identita třetího muže, který z letiště utekl, aniž odpálil bombu.

Policie již dříve oznámila, že DNA Najima Laachraouiho se našla na několika pásech s výbušninami při listopadových útocích v Paříži, při kterých zahynulo 130 lidí a ke kterým se stejně jako nyní přihlásilo radikální hnutí Islámský stát (IS).

Laachraoui podle médií odcestoval do Sýrie v únoru 2013 a po návratu do Evropy používal falešné jméno Soufiane Kayal. Doklady na toto jméno se prokázal i loni v září, když cestoval s nyní již zadrženým Salahem Abdeslamem do Maďarska.

Vyšetřovatelé podle Van Leeuwa při raziích našli v kontejneru na odpadky v bruselské čtvrti Schaerbeek počítač, ve kterém byla Brahimova poslední vůle. V ní uvádí, že je stále na útěku, že neví, co dělat, protože po něm všude pátrají, že se již necítí v bezpečí a že pokud bude dále vyčkávat, skončí ve vězení.

Příliš malé taxi

Při úterním zátahu v Schaerbeeku zajistili policisté množství chemikálií, látek a dalších komponentů použitelných k výrobě náloží. Nalezeno tam bylo mimo jiné 15 kilogramů vysoce výbušných peroxidů acetonu, 150 litrů acetonu či kufr s hřebíky a šrouby. Policii na adresu v Schaerbeeku upozornil taxikář, který tam trojici mužů v úterý ráno vyzvedával a vezl na letiště.

Právě taxislužba podle belgického listu La Derniere Heure možná nevědomky zabránila většímu krveprolití. Atentátníci si totiž podle všeho objednali větší vůz než ten, který pro ně nakonec přijel. Nemohli tak s sebou vzít pět, ale jen tři tašky. Bomba, která se později v bytě v Schaerbeeku našla, mohla být podle listu právě v jednom ze zavazadel zanechaných na místě.

Belgická policie se podle listu The Telegraph domnívá, že trojice útočníků na letiště přijela ve třech vozech - v taxíku, Renaultu Clio a v černém Audi S4. Krátce po výbuších svědci viděli odjíždět audi se třemi či čtyřmi lidmi a poznamenali si číslo registrační značky vozu. Policejní vyšetřování údajně ukázalo, že audi odkazuje na jistého dvaadvacetiletého Turka z nizozemské provincie Limburg, který je v hledáčku tajných služeb od loňského dubna, kdy s několika lidmi odcestoval do Saúdské Arábie.

Jedna z možných vyšetřovatelských teorií podle The Telegraph považuje skupinu z audi za takzvané druhé komando, které provedlo ve stanici metra další teroristický útok.

Oba bratry podle RTBF policie znala kvůli jejich kriminální minulosti, ale až dosud nebyli spojováni s terorismem. Naopak Laachraoui byl považován za islámského radikála, který v minulosti navštívil Sýrii.

Úkryt v pronajatém bytě

List The New York Times ale napsal, že Interpol na základě belgické žádosti hledal Khalida El Bakraouiho kvůli podezření z terorismu už od loňského srpna.

Khalid pod falešným jménem pronajal byt v bruselské čtvrti Forest, kde policie při razii minulý týden zastřelila ozbrojeného muže, jehož později úřady identifikovaly jako Alžířana Mohameda Ben Caïda.

Vyšetřovatelé nalezli na místě vlajku Islámského státu, automatickou pušku, roznětky a otisky prstů Salaha Abdeslama, považovaného za jednoho z hlavních strůjců loňských listopadových atentátů v Paříži, který byl zatčen o tři dny později.

Tajné služby prý o útocích věděly

Podle izraelského listu Haarec měly belgické i další evropské tajné služby informace o chystaném atentátu v Bruselu. Věděly prý „s velkou jistotou“ i to, že cílem by se měly stát letiště a metro. Naplánovány byly útoky v centrále Islámského státu ve východosyrském městě Rakka, píše Haarec. Zatčení Salaha Abdeslama spáchání atentátů údajně urychlilo, neboť se radikálové obávali prozrazení. Zdroj svých informací Haarec neuvedl.

Zajímavostí je, že Salah Abdeslam připravoval atentáty v Paříži spolu se svým bratrem Brahimem. Zatímco Brahim se odpálil, Salah tak neučinil a uprchl do Bruselu. Loni v lednu v pařížské redakci satirického časopisu Charlie Hebdo útočili rovněž bratři - Said a Chérif Kouachiové. Oba policie zastřelila. Bombový útok na bostonský maraton v dubnu 2013, při kterém zahynuli tři lidé, byl rovněž dílem bratrů. Staršího Tamerlana Carnajeva policie zabila při přestřelce, mladší Džochar byl dopaden a odsouzen k trestu smrti. Poprava dosud vykonána nebyla.

Bruselské letiště zůstane uzavřené pro osobní dopravu přinejmenším do pátku. Omezeně budou moci už ode dnešní noci přilétat a odlétat nákladní a některá soukromá letadla.

Světový tisk: Proč právě Brusel?
„Teror v Bruselu“, „Belgie truchlí a sčítá mrtvé“, „Útok na celou Evropskou unii“. Podobné titulky se po úterních atentátech na bruselské letiště a metro objevily na prvních stránkách valné většiny světových periodik. Společně s líčením pumových útoků se třemi desítkami mrtvých zaznívají otázky, zda Belgie nepodcenila hrozbu po dopadení Salaha Abdeslama, který je podezřelý z účasti na listopadových teroristických útocích v Paříži.
Komentátoři se také ptají, jak dobře jsou proti podobným teroristickým úderům zajištěna další letiště světa.
„Úterní útoky v Bruselu vyvolaly zatím nejvážnější otázky, jak byla země připravená na podobnou hrozbu,“ napsal list The New York Times. Vypočítává přitom opatření, která Belgie přijala, aby se vypořádala se sílící radikalizací včetně seznamu lidí podezřelých z terorismu, který zahrnuje osoby, jež odešly bojovat do Sýrie, Iráku či Libye, ty, kdo se odtud vrátili či ty, kdo jeví známky příklonu k radikálním idejím.
Belgie během posledních 18 měsíců zintenzivnila opatření, jež mají bránit radikalizaci mládeže, a federální bezpečnostní agentury koordinují kroky s místními úřady a vyměňují si informace. „Přesto je tento systém nadále ve výstavbě a v Molenbeeku, převážně muslimské bruselské čtvrti, není dostatek policistů,“ dodává The New York Times s tím, že Belgie není sama, kdo by potřeboval vylepšit bezpečnost. List připomíná, že několik zemí EU nadále nemá elektronické napojení na Interpol na všech svých hraničních přechodech.
Stejné obavy týkající se nedostatečné bezpečnosti se objevují také v komentáři listu The Boston Herald. „Hodnota katastrofických událostí spočívá v tom, že pomáhají lidem postavit se problémům, na něž by se jinak zaměřili jen obtížně,“ napsal tento deník.
„Evropa čelí bezpečnostní hrozbě, která v její moderní historii nemá obdoby, a to v době, kdy její společná měna, bezpečnost hranic a výměna informací mezi zpravodajskými službami jsou pod značným tlakem. Kdyby byla Evropa akcií, pragmatický investor by ji prodal navzdory nákladům a sentimentálním vazbám. Bez radikální restrukturalizace je to podnik mířící k zániku. Evropská unie potřebuje přetvořit bezpečnostní systém, zbořit překážky bránící výměně informací, zesílit hranice a chránit obyvatele,“ dodal The Boston Herald.
„Proč si teroristé vybrali za cíl Belgii?“ ptá se britský list The Guardian. „Belgie se může zdát jako nepravděpodobné ohnisko evropského extremistického násilí,“ píše deník, podle něhož ale existuje řada důvodů, proč tomu tak je.