Jít proti Rusku, nebo radši mlčet. Rozpolcená Gruzie řeší svůj přístup k Ukrajině | E15.cz

Jít proti Rusku, nebo radši mlčet. Rozpolcená Gruzie řeší svůj přístup k Ukrajině

Nguyen Thuong Ly

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Zatímco v západních zemích se podpora Ukrajiny přesunula z ulic k politickým stolům, obyčejní Gruzínci za její svobodu stále bojují se stejnou zarputilostí jako za svou vlastní. Sami přišli s Jižní Osetií a Abcházií o pětinu území, když je Rusko v roce 2008 napadlo a Západ je v tom nechal samotné. Nálada veřejnosti, která každý den pořádá ve městech protesty, je ale v příkrém rozporu s jednáním tamní vlády. Ta proti Rusku nechce vystupovat, nechce se připojit k západním sankcím. Hlavní je udržet mír, říká.

Stojíme před gruzínským Národním di­vadlem opery a baletu v hlavním městě Tbilisi, na budově se vzdouvá obří vlajka Ukrajiny, pod ní stojí slavnostně oblečení lidé čekající na představení. Ani je nepřekvapuje, že v ulicích je pomalu více modrožlutých vlajek než gruzínských národních barev. „Když Ukrajina prohraje, kdo zabrání Putinovi, aby šel obnovovat slávu Sovětského svazu i k nám?“ ptají se obyvatelé čtyřmilionového kavkazského státu.

Před monumentálním parlamentem, který je před veřejností zabarikádován, stojí malá skupina protestujících. Vyvěšují transparenty vyzývající ruského vládce k ukončení války na Ukrajině, ale bojují i za propuštění gruzínského exprezidenta Michaila Saakašviliho, který byl uvězněn kvůli zneužití pravomocí loni na podzim, kdy se z exilu vrátil do vlasti kvůli volbám. Saakašvili, který je zároveň ukrajinským občanem a spolupracovníkem tamní vlády, tvrdí, že je jeho věznění motivováno politicky.

Diplomatický rozkol s Ukrajinou

Saakašviliho uvěznění přispělo ke stále napjatějším vztahům mezi Gruzií a Ukrajinou. Ani přes kritiku veřejnosti a opozice se vládnoucí strana Gruzínský sen nepřipojila k protiruským sankcím, což Kyjev bere jako zradu. Diplomatické vztahy se vyostřily natolik, že země navzájem odvolaly své velvyslance. Podle vládních politiků je ovšem klíčové udržet křehký mír s Ruskem, zároveň však nechtějí dovolit obcházení západních sankcí přes své území.

„Zdůvodňují to tím, že je tento postoj jediný možný a racionální,“ říká předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, který zemi minulý týden navštívil a s vládou jednal. „Nemají ochranu NATO, nejsou členy Evropské unie, a jsou tak velice zranitelní. Bojí se, že by mohli přijít o další část území. Obávají se také odvetných sankcí,“ říká senátor. Gruzie je na Rusku závislá v dodávce pšenice a energie, do Ruska naopak vyváží své víno a minerálky. „Já jim na to říkám, že česká zkušenost je taková, že pokud si Rusko něco chce vzít, tak si to vezme. Ale my z naší pozice nemůžeme mistrovat Gruzii, jak se má chovat,“ dodává smířlivě Vystrčil.

Touha po vstupu do EU

Nejednota vlády a opozice nejen v zahraniční politice, ale i v dalších klíčových otázkách hrozí Gruzii ještě jedním neblahým důsledkem: podle Vystrčila to může zpomalit vstup země do Evropské unie, která tento faktor bere v potaz.

Modré vlajky s hvězdami jsou nicméně k vidění prakticky všude po Tbilisi, na oficiálních místech před státními institucemi, na letišti, na náměstích, a dokonce na oficiálních razítkách. Jsou tak přirozenou součástí města, že se těžko věří tomu, že nejde o unijní zemi. Touha Gruzínců vstoupit do EU a NATO je dlouhodobě tak vysoká, že jí to mohou evropské země jen závidět.

Poslední březnový průzkum organizace NDI ukázal, že 82 procent Gruzínců podporuje vstup do EU, 71 procent do NATO. Lidé si se západními institucemi spojují své vlastní bezpečí.

Vláda těsně po vypuknutí ukrajinské války požádala EU o status kandidátské země. Podobně jako v případě Ukrajiny jí v tom však brání zásadní fakt – členské země musejí mít pod kontrolou celé své území. Boj o Jižní Osetii a Abcházii je přitom dlouhodobě zamrzlý a uznání hranic ve zmenšené podobě nepřichází v úvahu.

Nesvobodná média

Země je navíc pozadu s reformami. „Vláda udělala významný krok k integraci do EU, ale ve skutečnosti to neznamená, že Gruzie kráčí do EU,“ říká Londa Toloraiaová z nevládní organizace Rule of Law Centre. „Permanentně je ze strany vlády napadán neziskový sektor, napadají prezidentku, která otevřeně podpořila Ukrajinu, státní instituce jsou zpolitizované,“ dodává. Zástupci gruzínské Transparency International tvrdí, že vláda má pod kontrolou státní zastupitelství a soudy, zejména když dojde na kauzy členů vlády a jejich rodin.

Dělat novinařinu v Gruzii je podle místních rovněž náročné. „Svobodná média jsou financována ze zahraničí, ostatní jsou zpolitizována,“ říká redaktorka Rádia Svobodná Evropa Nino Gelašviliová, která připomněla tragický incident z loňského léta, kdy byli na demonstraci za práva sexuálních menšin surově napadeni novináři, jeden kameraman na následky zranění později zemřel. „Státní činitelé tehdy podněcovali radikální skupiny, aby zaútočily na novináře,“ tvrdí novinářka.

Obchodování se Západem

Do ruchu všudypřítomných aut se s večerními hodinami začíná v Tbilisi ozývat hlasitý pouliční život. Podobně jako v Evropě si i zde lidé dopřávají po dvouleté covidové pandemii možnost setkávání, posezení v restauracích a procházek po městě, které je eklektickou směsicí starobylých, sovětských a moderních staveb. U restaurací prosvítají vývěsky se Staropramenem a Krušovicemi, které zde doplňují nabídku nepříliš zajímavých gruzínských piv. Obchodování se západními firmami je pro Gruzii důležité, jde o způsob prohlubování vztahů se Západem.

Kde se válčí na Ukrajině – Průběh bojů a místa největších masakrů

Video se připravuje ...

Obchodování s unijními zeměmi je od roku 2016 usnadněno dohodou o přidružení, což pro evropské vývozce znamená zejména nižší cla. Kromě piva, aut a dalšího spotřebního zboží je Česko zastoupeno zejména firmou Energo-Pro, která je v zemi jedním z hlavních dodavatelů energie.

„Firmy znají naši produkci, ale je třeba jim přinést nabídku ušitou na míru,“ míní český velvyslanec v Gruzii Petr Mikyska. „Pokud se s nimi dlouhodobě nepracuje, tak v konkurenci tureckých firem a společností z bližších zemí máme podstatně méně šancí,“ upozornil. Gruzie nenabízí ve velkém investiční pobídky, naopak se chlubí přátelským podnikatelským prostředím, nízkou byrokracií, digitalizací, nízkými daněmi a daňovými výjimkami.        

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery