Obchodování s Ruskem a Ukrajinou se jen tak neobnoví, i kdyby měla válka do týdne skončit. Čeští exportéři se proto aktivně zajímají o nové regiony, kde by mohli najít odbyt. Kromě jednání s bohatými zeměmi Blízkého a Dálného východu se soustřeďují i na postsovětský region, který podobně jako Evropa řeší otázku politické a ekonomické závislosti na Rusku.
„Na Ukrajině jsme přišli o byznys v hodnotě milionů eur,“ říká o dodávkách systémů na řízení letového provozu obchodní ředitel firmy ICZ Miroslav Andr. „Samozřejmě musíme hledat nové trhy, pracujeme například v Dubaji. Zkoušeli jsme i Vietnam, tam jsme sice zatím neprorazili, ale zkusíme se tímto směrem znovu vydat. Pracujeme v Gruzii, jednáme o projektech v Kyrgystánu a Kazachstánu,“ popisuje Andr, který minulý týden uzavřel smlouvu s gruzínským řízením letového provozu na modernizaci záložního systému.
České firmy válkou ztratily stomiliardový byznys
České firmy z více než osmdesáti procent vyvážejí do zemí Evropské unie, export do mimounijních zemí nicméně roste. Celkový výpadek způsobený ukrajinskou válkou představuje podle dat agentury CzechTrade v celém exportu asi 2,8 procenta, některé firmy byly ovšem na regionu závislejší. Rusko se z obchodního hlediska podle Hospodářské komory dlouhodobě řadilo mezi země se středně vysokým teritoriálním rizikem, Ukrajina byla vysoce rizikové území, což prodražovalo i pojištění rizik.
Agentura CzechTrade nyní napjala síly právě k hledání nových odbytišť pro české firmy, které s válkou ztratily v regionu byznys za více než sto miliard korun. „Neexistuje jeden trh, který by výpadek nahradil. Volné trhy už prostě ve světě nejsou, všude se bude bojovat o podíl a pozici,“ řekl generální ředitel agentury Radomil Doležal. „Třeba v sektoru energetiky a těžebního průmyslu se díváme na Latinskou Ameriku. Energetika a strojírenství můžou zafungovat v Kazachstánu. Pro firmy, které se zabývaly doplňky stravy, jsme zase našli odbyt v Číně,“ vyjmenoval Doležal.
Gruzínské příležitosti
Z postsovětských republik se slibně vyvíjí spolupráce s Gruzií, kde už české firmy léta podnikají, dostupné je tam české pivo a škodovky. Největším českým investorem v zemi je Energo-pro, která v Gruzii vlastní patnáct vodních elektráren a je tam jedním z hlavních výrobců, distributorů a dodavatelů energie. „Směrování Gruzie je pro nás velice důležité, pozorně sledujeme, jakým způsobem se vyvíjí podnikatelské prostředí,“ uvedl šéf skupiny Petr Milev. O spolupráci jednají v Gruzii i další firmy nabízející například solární technologie.
Gruzie se potýká s okupovaným územím, už více než deset let je zamrzlý konflikt o území Jižní Osetie a Abcházie, které obsadili Rusové. To ale podle českého velvyslance v zemi Petra Mikysky nepředstavuje pro podnikání riziko. „Samozřejmě nikdo nevidí do hlavy ruského prezidenta a nikdo neví, zda Gruzie nebude další na řadě,“ uvedl s tím, že jde momentálně o bezpečnou zemi. Gruzie, která touží po vstupu do EU a NATO, se podle něj snaží lákat zahraniční investory, poskytuje jim výhody, nízké daně a takřka žádná cla.
CzechTrade při příležitosti návštěvy předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) minulý týden otevřela v Tbilisi novou kancelář, která má nahradit uzavřenou pobočku v Rusku. „Byli bychom rádi, aby tu podnikatelé dělali takový byznys, který nám pomůže vyvázat se ze závislosti na Rusku,“ uvedl Vystrčil. Šanci mají v Gruzii firmy ve stavebnictví, energetice, dopravní infrastruktuře a zdravotnictví. Odbyt najde i spotřební zboží, potraviny, auta, zemědělská technika nebo IT systémy.
České exportéry podobně jako další tuzemské firmy ale ještě více než množství zakázek pálí nedostatek surovin a dílů. „Už nyní chybí především neon, palladium, chrom, nikl, měď, hliník, manganové a železné rudy, dále čipy a polovodiče, kondenzátory, kostry motorů, ale také pryž, plasty, dřevo či stavební materiály,“ řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, podle něhož je situace kritická zejména v automobilovém sektoru. Do hledání nových dodavatelsko-odběratelských řetězců se chce nově zapojit i CzechTrade.
Obnova Ukrajiny bude výzvou pro české firmy
Byznysovou příležitost bude představovat budoucí poválečná obnova Ukrajiny, o niž už české firmy jeví zájem. Rizikem se však může stát neplacení pohledávek ze strany zdevastované Ukrajiny. „Budeme požadovat, aby naši političtí představitelé poskytli financování, ale nejenom pro výrobu, instalaci a předání, ale po delší dobu, deset, patnáct let, po kterou to bude Ukrajina splácet,“ řekl viceprezident Hospodářské komory Radek Jakubský.
Kde se válčí na Ukrajině:
„Česko se může na Ukrajině zapojit takřka do všech oblastí. Jsme dlouhodobě silní v energetice, infrastruktuře, zdravotnictví i IT sektoru. Dokážeme se zapojit i do stavebnictví,“ uvedl Jakubský, který zároveň podniká ve výrobě zdravotnických lůžek.
