Český export kvůli válce na Ukrajině prochází proměnou. Podle generálního ředitele CzechTrade Radomila Doležala je nutné najít pro firmy nová odbytiště, nové dodavatele a zároveň neprováhat budoucí obnovu Ukrajiny. „Na prvním místě možná nebude uvádění rozbitých domů do pořádku. Ale spíše stavba továren, které nabídnou pracovní příležitosti,“ říká Doležal.
CzechTrade začal hledat náhradní trhy pro firmy, které přišly o byznys v Rusku a na Ukrajině. Jak velký sektor to představuje?
Celkový výpadek způsobený ukrajinskou válkou představuje v celém exportu asi 2,8 procenta. To se zdá být málo, ale pro řadu firem jsou to desítky procent, což může znamenat existenční riziko. Pro tyto malé a střední firmy hledáme náhradní trhy a nová odbytiště, které by jim pomohly tuto krizi překonat.
Je ale vůbec možné najít náhradní trh pro český průmysl a energetiku, které mají významné investice zejména v Rusku?
Ke každému sektoru se dá ve světě najít pasující příležitost, ale musíte skutečně hledat po celém světě. Neexistuje jeden trh, který by to nahradil. Volné trhy už prostě ve světě nejsou, všude se bude bojovat o tržní podíl a pozici.
O jakých regionech se bavíme?
Třeba v sektoru energetiky a těžebního průmyslu se díváme na Latinskou Ameriku. Energetika a strojírenství může zafungovat taky v Kazachstánu a obecně ve střední Asii. Pivovary vyvážející do Ruska jsme přesměrovali na jednu významnou výstavu v Nizozemsku, kde našly partnery. Pro firmy, které se zabývaly doplňky stravy, jsme zase našli odbyt v Číně. Je to o mravenčí práci, do které když se zapojí padesátka kanceláří CzechTrade, tak to může alespoň zčásti pomoci.
Potkáváme se v Gruzii, kde jste otevřeli novou kancelář. Je to bezpečné místo pro investice? Rusko zde více než deset let okupuje část území, což vyvolává obavy v kontextu ukrajinské války.
Já se na to dívám hlavně z té obchodní stránky. Je to velice liberální trh, nehrozí tu složité skryté bariéry, celní překážky, nic podobného. Je to trh, který dlouhodobě vykazuje stabilitu a růst. Je to perspektivní trh, byť je samozřejmě menší. Kvalita obchodního prostředí opravdu připomíná takovou širší Evropu. Já to mohu hodnotit jen těmi komerčními riziky, ty politické musí hodnotit někdo jiný.
Politická situace netvoří byznysové riziko?
Česká ekonomika je velmi otevřenou ekonomikou, která se kvůli své velikosti nemá možnost uzavřít. Výroba musí mít odbyt mimo hranice země, aby byla efektivní. České firmy moc alternativ nemají. Jde o to vytvářet mechanismy, které pomohou těmto pragmatickým řešením. Asi těžko najdete světový trh bez rizika. Zájem o Gruzii kontinuálně rostl ještě předtím, než vypukla ukrajinská krize. To, že Energo-Pro ovládá část trhu v energetice (firma v zemi provozuje vodní elektrárny a distribuuje elektřinu – pozn. red.), což není jednoduchý obor, je taky dobrým signálem pro ostatní investory, že to tady může fungovat dobře.
Nemůže být Gruzie jen přestupní stanice do ruského byznysu?
Nemyslím si. Gruzie není součástí celních unií jako jiné země v postsovětském prostoru. Nemůžete samozřejmě nic garantovat, státy v dnešní době nežijí v absolutní izolaci. Ale nedomnívám se, že by tu zemi chtěly firmy využít k nějakému exportu do Ruska.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
