Kam kráčíš, Zimbabwe? Diktátorské metody v zemi silně zakořenily

Emmerson Mnangagwa, nový prezident Zimbabwe

Emmerson Mnangagwa, nový prezident Zimbabwe Zdroj: Reuters

Nejméně tři mrtví, ostrá střelba do demonstrantů, vojáci v ulicích. Zimbabwe po téměř čtyřiceti letech svobodně volila a vybrala si dosud vládnoucí pohrobky diktátora Roberta Mugabeho podporované Čínou. V úřadě tak zůstane prozatímní prezident Emmerson Mnangagwa, který podle volební komise získal 50,8 procenta hlasů. Opozice mluví o falšování voleb a chystá protesty. Posune se Zimbabwe po volbách a nynějším chaosu blíže k politické svobodě? Nebo se vydá čínskou cestou?

Sousedé z jihu Afriky, Zimbabwe a Jihoafrická republika. Řešili podobné problémy: jejich černošští obyvatelé zápolili s institucionálním rasismem a chudobou. Bílí Afričané hledali způsob, jak se sžít s novou realitou. Způsob, jakým Zimbabwe vládl diktátor Mugabe, ovlivnil zemi zřejmě na desetiletí dopředu. Lze jen doufat, že stejně vytrvalý bude i odkaz prezidenta Nelsona Mandely (1918–2013) v Jižní Africe.

Mandela kontra Mugabe: Otec národa a jeho vrah

Mandela prosadil tezi duhového národa navzdory bílým rasistům i podobně naladěným černošským radikálům. Odvrátil nejen občanskou válku, ale i ekonomický krach, když odmítl komunistické myšlenky části černošského politického spektra. Jakkoli docházelo – a stále dochází – k násilným excesům, bílí majitelé půdy nebyli v JAR zákonem vyvlastněni ani vyhnáni z farem. Mandela si dal záležet, aby bylo zřejmé, že bílá je přirozenou barvou jeho duhy. Politicky už od prvních multirasových voleb vládne Africký národní kongres (ANC), vždy ale na základě voleb, které svět shledává v zásadě svobodnými.

Mandelův odkaz slouží jihoafrickým stoupencům tržního hospodářství odrážet populistické nápady. Letos v únoru například někteří členové Afrického národního kongresu spojili síly s radikální levicí a v parlamentu zkoumali možnost, zda by bylo možné „vyvlastňovat půdu bez náhrady“. V kontextu je zřejmé, že pozemků by ubylo bělošským farmářům. Když Temba Nolutshungu z liberálního johannesburského think-tanku Nadace pro svobodný trh (Free Market Foundation) argumentoval proti takovému postupu, opřel se o Mandelovy ideje a zmínil negativní vliv, jaký mělo pronásledování původem evropských zemědělců v Zimbabwe.

Mugabe se rasovému populismu neubránil. V roce 1975 žilo v zemi osm procent bělochů, tedy téměř 300 tisíc obyvatel. O zhruba čtvrt století později statistiky registrovaly 120 tisíc bílých Zimbabwanů. V roce 2012, kdy proběhlo sčítání lidu, pobývalo v Mugabeho státě asi 29 tisíc potomků evropských přistěhovalců.

Zimbabwský lídr navíc podlehl vlastnímu kultu osobnosti a chopil se moci jako diktátor, čehož využilo jeho okolí k vlastnímu obohacení. Země se propadla na ekonomické dno a globálně proslula hyperinflací absurdních rozměrů, což dokazuje bankovka s číslem 100 bilionů zimbabwských dolarů. Jen pro vizuální efekt, číslo vypadá takto: 100 000 000 000 000.

Zbytek článku se dočtete na stránkách Info.cz zde >>>