Kiska: Záleží především na Rusku, zda bude na Ukrajině mír | E15.cz

Kiska: Záleží především na Rusku, zda bude na Ukrajině mír

Slovenský prezident Andrej Kiska
Slovenský prezident Andrej Kiska
• 
ZDROJ: ctk

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Rusko má podle slovenského prezidenta Andreje Kisky odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny, kterou poznamenal ozbrojený konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládní silami. Kiska to prohlásil po schůzce s ruskými ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který přijel na oficiální návštěvu Slovenska u příležitosti 70. výročí osvobození Bratislavy. Hlava slovenského státu také odsoudila loňskou anexi ukrajinského poloostrova Krym.

„Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný,“ řekl Kiska novinářům.

Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnější kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.

Slovenský prezident kritizoval anexi Krymu

Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. „Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva,“ uvedl slovenský prezident. Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.

Slovenský prezident zmínil i vojenskou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968. „Léta 1938 nebo 1968 jsou bolestnou součástí naší nedávné historie,“ řekl Kiska. V roce 1938 muselo Československo na základě mnichovského diktátu západních mocností odstoupit velkou část svého území nacistickému Německu.

Kiska také řekl, že Slováci si uvědomují a oceňují nezastupitelnou úlohu Rudé armády při osvobozování Slovenska. „Na Slovensku není žádný zájem, nejsou tu žádné předpoklady ani tendence, abychom překrucovali fakta našich dějin,“ prohlásil.

Před jednáním šéfa ruské diplomacie se slovenským prezidentem se u prezidentského paláce v centru Bratislavy shromáždila hrstka aktivistů, mezi nimi i opoziční poslanec Peter Osuský, kteří drželi v rukou ukrajinské vlajky.

Lavrov: Pro vývoj na Ukrajině je důležité dodržení minských dohod

Podle ruského ministra zahraničí Sergej Lavrova zajistí stabilitu na Ukrajině hlavně dodržování minských dohod. Zároveň se vyslovil pro stažení dalších zbraní z ukrajinských oblastí, kde v minulosti došlo ke konfliktu mezi proruskými separatisty a ukrajinskými vládními silami.

„Jsem přesvědčen, že máme společné názory, že existuje jediná alternativa, a to splnění minských dohod. Minské dohody jsou širší, klíčový význam má dodržování jednotlivých etap,“ řekl Lavrov po schůzce se svým slovenským kolegou Miroslav Lajčákem.

Zároveň zopakoval svou kritiku vůči ukrajinskému zákonu o samosprávě povstaleckých území, který podmiňuje utváření nového správního režimu konáním mimořádných místních voleb. „Byl schválen zákon o postavení Doněcké a Luhanské oblasti, který se ubírá opačným směrem, než je duch minských dohod. Tyto dohody jsou klíčové,“ řekl.

V Donbasu ubylo incidentů

Lavrov podpořil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) při jejím úsilí dohlížet na dění na východě Ukrajiny a vyslovil se pro stažení dalších zbraní z konfliktní oblasti. „Je potřebné monitorovat dodržování vojenské části minských dohod tak, aby OBSE nepřetržitě monitorovala místa v blízkosti dělící čáry. Je tu možnost stažení zbraní kalibru do 100 milimetrů, pokusíme se pomoci oběma stranám k dosažení takové dohody,“ uvedl ruský ministr. Ocenil, že incidentů na východě Ukrajiny po podpisu dohod o příměří ubylo.

Šéf slovenské diplomacie Lajčák prohlásil, že je potřebné uskutečnit konkrétní kroky pro řešení situace na Ukrajině a nikoliv používat „silácké řeči a laciná gesta“. „Rusko je globální hráč a udržitelné řešení problémů na Ukrajině, jakož i všech globálních problémů, s nimiž se potýkáme, není možné najít bez účasti Ruska. Máme zájem na tom, aby Rusko bylo součástí všech řešení a problémů, s nimiž je náš svět konfrontován,“ řekl Lajčák.

Pouze dialog všech zúčastněných stran může vést k snížení napětí a ke stabilizaci bezpečnostní situace na jihovýchodě Ukrajiny. Bez stabilní Ukrajiny nebude v Evropě podle Lajčáka možné obnovit mezinárodní pořádek a vzájemnou důvěru.

Lavrov odmítl kritiku, že na Krymu dochází k útlaku Tatarů
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také odmítl kritiku, že na okupovaném Krymu dochází k útlaku tatarské menšiny. Na ústrky ruské policie a krymských správních orgánů si v poslední době stěžovali představitelé této menšiny, nedávno na Krymu také zastavil vysílání jediný televizní kanál určený pro tamní Tatary.
„Krymští Tataři jsou zastoupeni ve všech orgánech moci krymské republiky. Mají plné právo mluvit, žít a učit děti v rodné řeči. Byly vyčleněny zvláštní prostředky na podporu kultury, života a činnosti krymských Tatarů,“ řekl Lavrov v Bratislavě během své oficiální návštěvy Slovenska.
Naznačil také, že za potížemi krymskotatarských medií prý stojí spíše nedodržení zákonů než svévolné rozhodování úřadů. „Jsou požadavky zákona, které se musejí dodržovat. Pokud tomu tak bude, žádné problémy s registrací nevzniknou,“ řekl.
Na anektovaném Krymu ve středu zastavila vysílání televizní stanice ATR, které je určena divákům z řad tatarské menšiny. Konec vysílání byl důsledkem rozhodnutí ruských správních orgánů, které po loňské anexi opakovaně odmítly žádost stanice o registraci. Zavřena byla i krymskotatarská tisková agentura QHA, list Avdet a časopis Yildiz, zákazu se nevyhnul ani dětský časopis Armančich.
Proti postihu krymskotatarských médií protestovalo Turecko, jež poukázalo na systematické porušování práv krymských Tatarů a represe ze strany ruských úřadů. Ankara je tradičním ochráncem krymských Tatarů.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video