Konec bezplatných německých dálnic? Tlak na změnu sílí

Německo, dálnice

Německo, dálnice

Trvalý nedostatek financí na údržbu a rozvoj silnic a dálnic v Německu znovu rozpoutal diskuzi o zpoplatnění rychlostních komunikací pro osobní auta. Jejich řidiči na rozdíl například od dálnic v Česku za používání těch německých platit nemusí. Po změně nyní stále hlasitěji volají politici z vládního tábora, ačkoli kancléřka Angela Merkelová několikrát prohlásila, že to nemá v plánu.

Nejrozhodnějším zastáncem zpoplatnění německých dálnic pro osobní dopravu je nejmenší vládní strana, bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Její předseda a bavorský premiér Horst Seehofer prosazuje zavedení ročních elektronických vinět v ceně 100 eur (přibližně 2400 korun).

Podporu má v bavorském ministru vnitra Joachimu Herrmannovi ze stejné strany, který se chystá na podzimním sjezdu CSU předložit návrh na zavedení dálničních poplatků pro osobní vozy. Uvést do praxe by ho chtěl ještě před koncem volebního období současné německé vlády, to je do podzimu 2013. Příjmy z mýta Herrmann předběžně vyčíslil na zhruba čtyři miliardy eur (96,7 miliardy korun) ročně.

„Vítám všechny zásahy proti podfinancovaní silnic a návrhy na jeho odstranění,“ komentoval iniciativu svých spolustraníků německý ministr dopravy Peter Ramsauer, který se má na vypracování Herrmannova konceptu podílet.

Nově se na stranu bavorských politiků veřejně postavil první představitel kancléřčiných křesťanských demokratů (CDU), parlamentní podtajemník ministerstva pro ochranu spotřebitelů Peter Bleser. V nedělníku Welt am Sonntag se vyslovil pro zavedení dálničních známek po vzoru Rakouska, kde řidiči osobních aut do 3,5 tuny za roční kupon platí 76,50 eura (1848 korun), dvouměsíční vyjde na 23 eur (přes 550 korun) a desetidenní na 7,90 eura (190 korun).

Bleser by tak chtěl „zkasírovat“ hlavně cizince. „Řidiči ze zahraničí, kteří používají naši silniční síť, se na jejím financování také musí podílet,“ prohlásil politik. Němcům by se podle něj o stejnou sumu, kterou zaplatí za dálniční etiketu, měla snížit daň z vozidla, aby se nepřesunuli z dálnic na komunikace nižších tříd.

Proti je Merkelová i autoklub ADAC

Kromě třetí koaliční strany, liberálů z FDP, a opozičních Zelených s těmito záměry ale nesouhlasí ani Merkelová nebo respektovaný německý autoklub ADAC.

„Mýto na osobní automobily nepatří k mým projektům,“ konstatovala naposledy krátce před prázdninami kancléřka. Podle komentátorů se obává, že by nepopulární opatření mohlo konzervativcům sebrat další hlasy při parlamentních volbách v roce 2013.

ADAC zase systém elektronického mýtného nepovažuje za efektivní. Pětinu výnosů by podle něj spolkly náklady na správu systému a tento rozdíl by nedorovnaly ani zisky z peněženek zahraničních motoristů. Podle ADAC totiž tvoří pouhých pět procent účastníků dopravního provozu v Německu.

V Česku se k placení dálničních poplatků pro osobní auta do 3,5 tuny používají papírové známky. Celoroční kupon stojí 1200 korun, měsíční 350 korun a desetidenní 250 korun. Ministerstvo dopravy ale plánuje od příštího roku jejich zdražení. Vozidla nad 3,5 tuny platí v Česku mýtné.