Korporace se ohlížejí po novém finančním centru Evropy
Vedení finančních společností jsou z odchodu Británie z Evropské unie znepokojeny, zvažují odchod z Ostrovů. V hostitelských nabídkách rozkolísaným firmám nezahálí především Amsterdam, probouzejí se ale i další evropská města.
Dalšími možnými destinacemi, kam by se mohly společnosti z Londýna přestěhovat, jsou Berlín, Hamburk nebo Paříž. Přilákat nové firmy se pokouší i Česká republika. V případě soukromých společností ale nejsou šance Prahy příliš velké.
Rozhodnutí Britů o odchodu z Evropské unie samozřejmě nebude bez vlivu na ostrovní ekonomiku. Londýn je v současnosti jedním ze světových obchodních center, nestabilní politická situace ale jeho pozici oslabuje. Vystoupení premiérky Theresy Mayové z minulého týdne, ve kterém se přihlásila k „tvrdému brexitu“, situaci činí obzvláště nepřehlednou. Největší vliv má brexit na finanční sektor. Finanční společnosti hledají další možná alternativní sídla mezi městy členských zemí EU.
Projev Mayové podle britské BBC vyvolal okamžité reakce. Druhá největší britská banka HSBC potvrdila své předchozí plány na přesunutí tisícovky zaměstnanců z Londýna do Paříže, přenést své londýnské hlavní sídlo se ale zatím nechystá. Podobně se zachovala švýcarská banka USB, která rovněž přesune část pracovních míst na kontinent.
Politická reprezentace Amsterdamu už zájem firem potvrdila. Se starostou vyjednávalo hned několik bank a finančních korporací. Stěhování do Amsterdamu by firmám nepřineslo jen výhody. Doposud největším problémem je nizozemský limit pro odměny bankéřů. Odměna může být ve výši maximálně dvaceti procent jejich ročního platu. Nizozemský limit je tedy přísnější než evropský, který dovoluje odměny ve výši sta procent ročního výdělku.
S podstatnějšími změnami je třeba vyčkat na konečnou podobu dohody mezi EU a Velkou Británií. Z Londýna se zřejmě odstěhují i některé finanční instituce, Evropská bankovní agentura i pobočky úřadů EU.