Středomořský ostrov se ale tváří, že od Evropské unie či Mezinárodního měnového fondu (MMF) již žádnou podporu nechce. Tamní ministr financí Michael Sarris odjel ještě v úterý večer do Moskvy vyjednávat o finanční pomoci od Ruska. Včerejší jednání Sarrise s ruskými představiteli zatím žádný výsledek nepřinesla. Budou ale pokračovat. Na trzích se včera také objevily spekulace, že Kypr souhlasí s odprodejem finančního domu Popular Bank ruským investorům. Kyperská vláda to nicméně popřela.
„Dávalo by smysl, aby se do toho vložil ruský bankovní systém a vypořádal problémy kyperských bank. Proč ne, když velká část depozit je stejně ruského původu. Pro Kypr by to byla krásná cesta, jak se vyvázat z diktátu Bruselu,“ řekl na televizní stanici CNBC Edmund Shing, evropský stratég společnosti S&P/Dow Jones Indices.
Včera ještě nebylo jasné, zda a za jakých podmínek se dnes otevřou banky. Kyperská vláda uvažovala o omezeních, kolik si může každý klient vybrat, pokud by banky otevřely. Ministři financí zemí eurozóny se minulý víkend dohodli na pomoci Kypru a jeho ztrátovým bankám v objemu deseti miliard eur. Kypr měl k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur, kterou měl získat jednorázovou daní 9,9 procenta z bankovních vkladů nad sto tisíc eur a 6,75 procenta u vkladů nižších.
Dohoda byla následně v pondělí v noci revidována s doporučením nedanit vklady do sto tisíc eur. Konečné rozhodnutí zůstalo na kyperské vládě s cílem zachovat výnos daně 5,8 miliardy eur. Vláda sice návrh ještě zmírnila, když navrhla nedanit vklady do 20 tisíc eur, přesto v úterý večer nezískal návrh v kyperském parlamentu ani jediný hlas.
Mizející vklady
Vklady z kyperských bank kvapně mizely už od začátku roku. Podle informací kyperských médií zmizelo z tamních finančních domů od začátku roku dvacet miliard eur, z toho 4,5 miliardy jen za minulý týden. Z této informace vytvořila německá bulvární média zprávu, že kyperští politici si ulili do zahraničí 4,5 miliardy eur, kterou následně přebrala také česká média.
