Případná měnová unie Británie a Skotska by byla „vysoce rizikovým experimentem, který by možná vůbec nefungoval“, prohlásil Osborne ve skotské metropoli. Navíc „lidé ve zbytku Spojeného království“ by dohodu mezi oběma státy nepřijali a odmítl by ji i parlament.
Krátce po demonstrativní řeči se k Osbornovu názoru přidali státní sekretář za liberály Danny Alexander a labouristický stínový ministr financí Ed Balls. Signál, který společně vyslali, je jasný – Pokud se Skotové rozhodnou pro samostatnost, s librou se mohou rozloučit, ať už bude v Londýně sedět jakákoli vláda. „Měnová unie by zbytek království vystavila finančním a rozpočtovým rizikům ze Skotska,“ prohlásil Alexander. Rodák z Edinburghu zároveň zdůraznil, že se cítí být Skotem.
Britská vláda dnes představila analýzu ministerstva financí, které měnou unii se Skotskem nedoporučuje. Podle Osborna by podobné unii od počátku hrozil rozpad. „Nefungovalo by to, stálo by nás to pracovní místa a peníze. Neposkytlo by to ekonomickou jistotu ani Skotsku ani zbytku Spojeného království,“ uvedl ministr.
Londýn blufuje, uklidňují nacionalisté
Skotští nacionalisté se ovšem řečí nenechali od svých plánů odradit. Podle vůdce separatistů Alexe Salmonda Londýn jen blufuje. Skotská vicepremiérka Nicola Sturgeonová pak varovala, že pokud nedojde k „rozumné diskusi“ o sdílení libry, Velké Británii „skončí na ramenou celý britský dluh“. Ten v březnu 2016, kdy by se Skotsko mohlo odtrhnout, podle předpovědí dosáhne asi 1,6 bilionu liber.
Sturgeonová si myslí, že po referendu se názory Londýna změní. „To, co ministerstvo říká nyní ve víru kampaně, se liší od toho, co bude říkat po demokratickém hlasování pro nezávislost, až zdravý rozum získá navrch nad rétorikou z kampaně,“ uvedla. Kvůli různým měnám v Británii a Skotsku by anglické firmy obchodující se severem musely každý rok vydat „stovky milionů liber na transakčních nákladech“, dodala.
Libru preferuje většina obyvatel
Pokud by se Skotsku nepodařilo udržet libru, může se vydat cestou vlastní měny. Bilanční suma místních bank je ovšem dvanáctkrát větší, než skotský hrubý domácí produkt. Nepoměr mezi velikostí bankovního sektoru a státu je tak ještě větší než v případě Irska či Kypru. Nyní se přitom mohl Edinburgh v případě pádů bank spolehnout na pomoc Bank of England. Že si Skotsko v podobných případech nedokáže poradit samo, ukázala záchrana Royal Bank of Scotland.
Jako alternativa se nabízí vstup do eurozóny, v níž by Skotsku kryla záda Evropská centrální banka. Jako nový člen Evropské unie by se Skotsko muselo k přijetí eura tak jako tak zavázat. Společná evropská měna je přitom ve Skotsku stejně nepopulární jako ve zbytku Británie – zachování libry si podle průzkumů přeje okolo 80 procent obyvatel.