Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve čtvrtek slíbil, že vyhlásí referendum o změnách ústavy, kterou má vytvořit jím iniciované ústavodárné shromáždění. V něm má podle Madurových představ zasednout i jeho manželka Cilia Floresová a další přední postavy vládnoucích socialistů. Opozice ale vznik tohoto shromáždění bojkotuje, protože podle ní bude zmanipulované. Způsob jeho svolání kritizovala jako nedemokratický i generální prokurátorka země.
"Měl bych to říci jednoznačně: nová ústava projde poradním referendem, takže lidé řeknou, jestli s ní souhlasí, či ne," prohlásil ve čtvrtek Maduro, proti jehož autoritářskému způsobu vlády se už téměř dva měsíce téměř každý den konají po celé zemi demonstrace. Ty si už vyžádaly přes 60 mrtvých.
Maduro prohlášením o referendu k nové ústavě reagoval na sílící výtky opozice, ale i některých socialistických spolustraníků, že přepsání základního zákona země bez souhlasu parlamentu nebo přímo lidu bude nedemokratické.
Podle serveru BBC ale Maduro nemá k vyhlášení referenda o nové ústavě pravomoc, tato kompetence přísluší právě budoucímu ústavodárnému shromáždění. A bude-li tento orgán ovládán Madurovými příznivci, což je velmi pravděpodobné, žádné referendum se konat nemusí. "Dosavadní moc nemůže nijak zasahovat do rozhodnutí Národního ústavodárného shromáždění," citoval server BBC z nynější venezuelské ústavy.
Současný základní zákon ani konkrétně nestanoví, jak má být toto shromáždění svoláno. Způsob jeho vzniku tak určila na základě Madurova dekretu z 1. května národní volební rada, nakloněná prezidentovi, která ve středu odstartovala podávání přihlášek do tohoto orgánu. Ty už příští týden (od 6. do 10. června) budou posuzovat regionální volební komise a nakonec je schválí národní volební komise.
Způsob zrodu ústavodárného shromáždění už dříve kritizovali kromě opozice i dva soudci nejvyššího soudu a generální prokurátorka Luisa Ortegová, která ho ve čtvrtek napadla u nejvyššího soudu. Podle ní by i vznik shromáždění měl být předložen lidem v referendu, jako to ostatně učinil v roce 1999 Madurův předchůdce v úřadu prezidenta Hugo Chávez.
Koalice opozičních stran, která má od loňského ledna většinu v parlamentu, tento týden oznámila, že se do ústavodárného shromáždění její zástupci přihlašovat nebudou. Každý, kdo se ho bude účastnit, se podle opozice "podílí na velkém podvodu".
Ústavodárné shromáždění tak bude mít zřejmě zcela pod kontrolou vládní strana, jejíž viceprezident Diosdado Cabello už oznámil, že se kvůli tomu vzdá poslaneckého mandátu. Maduro také vyzval svou manželku a další socialistické předáky, aby se na více než pětisetčlenném orgánu podíleli.
Svolání ústavodárného shromáždění je podle expertů jen další způsob, jak se Maduro snaží blokovat fungování parlamentu. V něm totiž ve volbách v prosinci 2015 socialisté poprvé po více než patnácti letech ztratili většinu, kterou mají nyní Madurovi odpůrci.
Jenže práci poslanců už přes rok blokuje prezidentovi nakloněný nejvyšší soud, který od té doby zrušil řadu nových zákonů. Koncem března se nejvyšší soud pokusil převzít pravomoce parlamentu, čímž odstartoval současné nepokoje v ulicích. Opozice Madurovi dlouhodobě vyčítá i kritickou ekonomickou situaci, v níž se lidem nedostává základních potravin i léků.
