Spojené státy uvalily sankce na členy venezuelského nejvyššího soudu. Chtějí tak přispět k ukončení násilností, které ve Venezuele trvají už téměř dva měsíce.
Krize ve Venezuele graduje. V metropoli Caracas vyšlo koncem minulého týdne do ulic přes 200 tisíc lidí protestujících proti režimu, dalších 40 tisíc demonstrantů se střetlo s vojskem ve městě San Cristóbal. Za 50 dní protivládních protestů bylo zabito už téměř 50 lidí. Dalších 2200 osob policie zadržela a víc než 160 lidí poslaly vojenské soudy do vězení. Protestující Venezuelané volají po vyhlášení předčasných voleb a ukončení socialistického režimu prezidenta Madura, který přivedl zemi na pokraj hospodářského kolapsu.
Do tlaku na režim se nyní aktivně vložily Spojené státy. Oznámily uvalení sankcí na předsedu a sedm členů venezuelského nejvyššího soudu. Právě tato instituce je hlavním Madurovým nástrojem, jehož prostřednictvím dosud úspěšně blokoval návrhy parlamentu. V tom už loni získala většinu opozice.
Americké sankce na soudce jsou ovšem pro Madura červeným hadrem v očích. Právě USA totiž tradičně obviňoval z vměšování do dění ve Venezuele. „Dejte svoje špinavé ruce pryč,“ vzkázal Trumpovi venezuelský prezident při projevu ve venezuelské televizi. Ve stejném duchu se nese oficiální prohlášení venezuelské vlády. „Agrese prezidenta Trumpa proti lidu Venezuely, její vládě a institucím překročila všechny meze,“ uvádí prohlášení.
Americký prezident naopak označil násilné potlačení demonstrací ve Venezuele za „ostudu pro lidstvo“. Nad tím, jak daleko budou ale USA ochotny v tlaku na režim ještě zajít, visí otazník. Venezuela je totiž po Kanadě a Saúdské Arábii třetím největším dodavatelem ropy do USA. Podle agentury U.S. Energy Information Administration loni dodávala 800 tisíc barelů denně, což představuje osm procent veškerého amerického dovozu ropy.
Protesty z Venezuely
| Socialismus přežívá už jen v Ekvádoru a Bolívii |
• K sympatiím se socialistickými myšlenkami mezi Jihoameričany přispěla špatná zkušenost s pravicovými diktaturami a levice, která slibovala obrodu indiánského obyvatelstva a konfrontaci s USA. Jak se ale hroutí režim ve Venezuele, zbývají už jen dvě poslední bašty jihoamerického „socialismu pro 21. století“. • V Ekvádoru letos socialisté znovu vyhráli parlamentní volby. V Bolívii vládne levicový „indiánský prezident“ Evo Morales už 11 let. Opozice ho minulý měsíc vyzvala, aby se už nesnažil najít skulinku, jak v roce 2019 kandidovat na prezidenta počtvrté. Změnu ústavy, která by mu to umožnila, loni Bolivijci v referendu zamítli. Existuje ale možnost, že by půl roku před volbami složil funkci, což by mu opětovnou kandidaturu umožnilo. „Debatuji s lidem, ne s pravicovým křídlem,“ vzkázal Morales opozici. • Obě ekonomiky – Ekvádor i Bolívie – ovšem trpí stejnou nemocí jako Venezuela. Jejich hospodářství stojí jen na vývozu surovin, hlavně pak ropy, takže se jim v poslední době scvrkly příjmy. Recese by mohla levicovými režimy otřást, jak už se to stalo v Brazílii nebo v Argentině. |
