Migrace je z ekonomického hlediska skvělá věc, regulace je ale nutná, říká americký ekonom Robinson
Technologie mění nejen komunikaci mezi lidmi, ale také svět obchodu a ekonomiky. Pomáhají tak například poukazovat na chyby a stinné stránky kapitalismu. Myslí si to aspoň ekonom a vysokoškolský pedagog James Robinson, který napsal knihu Proč státy selhávají. Kořeny moci, prosperity a chudoby. Jedním z klíčových témat je také problematika migrace.
„Z ekonomického hlediska je migrace skvělá věc. Lidé se posunují tam, kde jsou produktivnější, ekonomika z toho těží. Jenže pro demokracie je těžké vyrovnat se s velkým přílivem imigrantů. Politicky je těžké je začlenit do společnosti. Je to nápor na sociální systémy a také to otevírá otázky identity. Je to problém dokonce i pro Spojené státy, které mají staletou historii integrace imigrantů,“ vysvětluje profesor Robinson. „Proto se domnívám, že přijde větší regulace, i když zatím nevím, jak bude vypadat.“ Pokud migrace nebude regulována, hrozí, že této otázky zneužijí populističtí politici. Což už se v Evropě i v USA do jisté míry stalo.“
Migrace pod vlivem technologií
„Migrace tu samozřejmě byla vždy, ale teď ji urychlila nestabilita na Blízkém východě a v Africe. Navíc jsou potenciální migranti lépe informovaní o tom, co se děje za hranicemi. Například v Africe za pomoci zpráv z internetu zjistí, že život v Evropě je mnohem lepší, než si mysleli, a vydají se na cestu,“ popisuje Robinson. „Demokracie se s tím obtížně vyrovnávají, ale je to součást globalizace, kterou je ovšem obtížné politicky řídit.“
Ekonom Dani Rodrik, který přednáší na Princetonské univerzitě v USA, dokonce tvrdí, že nelze mít najednou demokracii, národní stát a globalizaci. Že něco z toho je třeba obětovat. Další odborníci se zase obávají, že omezení migrace může být koncem globalizace. „S tím nesouhlasím, takhle to nefunguje,“ říká ovšem profesor Robinson. Podle něj tu totiž nikdy ani nebyla migrace „úplně bez pravidel, vždy tu byly restrikce.“
Současně se snahou omezit migraci se objevují také útoky proti volnému obchodu a s tím spojeným procesem globalizace. Lidé se bojí o pracovní místa a – jak Robinson připomíná – mnohdy upozorňují i na to, že globalizace stojí za rozevírajícími se nůžkami mezi příjmy bohatých a chudých. Rozdíly mezi nimi se viditelně zvětšují. „Chápu tyto obavy a témata, ale nemyslím si, že je to způsobeno globalizací. Možná spíše technologickými změnami, automatizací a tak dále. Nemyslím si, že tyto změny ve společnosti dokáže americký prezident Donald Trump ovlivnit svojí celní politikou,“ říká Robinson s odkazem na poslední kroky amerického prezidenta, který nasměroval svět k obchodní válce mocností.
Trump se sice veze na vlně hnutí proti volnému obchodu, ale o rostoucí majetkovou a příjmovou nerovnost jako takovou se v praxi moc nestará. Pouze tvrdí, že pomůže americkému průmyslu, který ochrání před zahraniční a podle něj nekalou konkurencí. Domnívá se, že světová politika i ekonomika je jedině hra s nulovým součtem, že získat lze jen na úkor druhého. „Trumpova politika bude mít katastrofální ekonomické následky, pokud se nezmění,“ varuje Robinson. „Jakmile cena iPhonu v USA vzroste náhle o 200 dolarů, stane se hnutí zaměřené proti volnému obchodu velmi nepopulárním. Trump nakonec změní svoji politiku a najde si nějakou výmluvu, proč to udělal,“ tvrdí uznávaný ekonom.
